Mnichov - letiště Franze Josefa Strausse

19.08.2002 - Evropa



Přestože bylo toto letiště otevřeno 17. května 1992, mluvilo se o něm již na konci 50. let. Už v té době přestávalo stávající letiště Mnichov - Riem, které bylo používáno od října 1939, vyhovovat potřebám bavorské metropole. Nakonec bylo uzavřeno až 16. května 1992. Jeho nevýhodou byla blízkost centru města, což na straně jedné vyhovovalo cestujícím, na druhé znemožnilo další expanzi. Postupně se přidaly i problémy s bezpečností. Obavy vzrostly po tragické události z roku 1960, kdy přestal Convairu 340 při vzletu pracovat jeden motor, letadlo se poté střetlo s věžičkou nedalekého kostela a nakonec se roztříštilo o tramvaj jedoucí na jedné z mnoha mnichovských linek. Černým písmem se do historie také zapsala událost ze 6. února 1958, kdy při třetím pokusu o start havarovalo letadlo, jež mělo na palubě fotbalový tým Manchester United (23 ze 41 pasažérů tehdy přišlo o život).

Letiště Mnichov

V roce 1969 konečně vláda určila místo pro výstavbu: Erding - Nord. Problémy ovšem tím neskončily - tato varianta obdržela 26 332 oficiálních stížností a 5 724 žalob. Nakonec se 3. listopadu 1980 začalo na pár měsíců stavět. Stavba však byla na soudní příkaz zastavena 16. března 1981. Práce byly obnoveny v dubnu 1985, ale již s jinými plány. Tři VPD, přičemž další plány počítaly i se čtvrtou, byly zredukovány na dvě a celková plocha 20,5 na 15 km2. Po 38 letech od zahájení projektu bylo letiště dostavěno při nákladech 5 miliard dolarů, tedy několikanásobně vyšších než byly původní předpoklady. Celých 38 let bylo zaplněno spory o letiště a životní prostředí. Dá se říci, že nakonec byl učiněn kompromis, který však příznivci životního prostředí odmítli uznat. Letiště sice bylo postaveno, ale na poněkud zmenšené ploše, kterou navíc ze 70% pokrývá zeleň. Pro zajímavost 500 miliónů dolarů bylo dáno přímo na ochranu životního prostředí. V tomto čísle nejsou započítány "nadbytečné" náklady na nejmodernější technologie, rovněž šetřící okolí letiště. 62% všech odpadů je recyklováno, což je v porovnání s letišti například v USA, které nedosahují ani hranice 20%, vynikající číslo.

Večer 16. května bylo uzavřeno staré a ráno 17. května otevřeno nové letiště. Byla to velká zásluha Franze Josefa Strausse, bývalého předsedy vlády Bavorska, jež měl velký podíl na prosazení projektu. Z ekonomického hlediska to byl krok naprosto správným směrem. Letiště se v prvním roce existence výkonem 12 mil. cestujících zařadilo na 51. příčku světového žebříčku letišť. V období 1992 - 2000 však zdvojnásobilo své výkony, když odbavilo 23,1 mil. pasažérů. To ho vyneslo na post druhého německého, devátého evropského a 37. světového vzdušného přístavu. V Evropě se zařadilo před Curych - Kloten a za Řím - Fiumicino. V budoucnu se ovšem dá očekávat jeho postup před Řím, jež strádá přesunem aktivit společnosti Alitalia do Milána, ale i před Paříž - Orly. V roce 2010 by pak již měl mít srovnatelné výkony s letištěm Londýn - Gatwick, které v minulém roce nejspíše spadlo v Evropě o jednu příčku ve prospěch Madridu - Barajas.


Pohled na terminál 1 s kontrolní věží a Airport City v pozadí.
(Foto: Flughafen Munchen)

Velký podíl na tomto růstu má dohoda mezi Deutsche Lufthansa AG a Flughafen Munchen GmbH (FMG), které jej společně přetváří v přestupní bod, nikoliv jako počáteční či konečnou destinaci. Tím ale jejich spolupráce nekončí, neboť podobné memorandum o porozumění bylo podepsáno i v případě terminálu 2, který bude Lufthansou spolufinancován, částečně provozován a exkluzivně používán. Až do 11. září šlo vše podle původních předpokladů. Mezi lednem a zářím 2001 odbavilo letiště 18,6 mil. pasažérů, zatímco v roce 2000 to bylo 17,2. Po tomto dnu bylo ovšem zrušeno 70 transatlantických letů a byl zaznamenán 26% propad v tomto sektoru. Celkový propad přepravy pak v následujících měsících činil 12%. To zapříčinilo, že letiště minulý rok zakončilo s 23,6 mil. cestujícími oproti 23,1 v roce 2000. I tak ovšem patří do malé skupiny letišť, jež byly schopny udržet v tomto kritickém roce růst. Neohrozilo to ovšem výstavbu terminálu 2, neboť letecká doprava se zotavuje a většina dopravců, včetně amerických, by se měla vrátit do černých čísel v roce 2004.

Je v nejvyšším zájmu společnosti Lufthansa, která se tak i opakovaně vyjádřila, vybudovat v Německu druhý hub. Frankfurt sice připravuje plány na čtvrtou VPD a další terminály, ale z dlouhodobého hlediska bude mít toto letiště s rozšiřováním problémy, a tudíž jakási přídavná kapacita z Mnichova je velmi žádaná. Lufthansa sem přesunula nebo zavedla část svých dálkových letů, aby tak posílila postavení letiště, čímž jej také ještě více zatraktivnila nejen pro své alianční partnery. Možná až se Lufthansa a United Airlines pod nátlakem Evropské komise vzdají části slotů na tratích z Frankfurtu do tří amerických destinací, jako je například Chicago, výměnou za povolení vytvoření joint - venture společně ještě se skandinávským SASem, uvidíme zvýšení kapacity na tratích do těchto měst, ale právě z Mnichova. Do zimního letového řádu se opět vrátí Johannesburg, přímá linka jej spojí s Mnichovem a stane se doplňkem k lince Frankfurt - Johannesburg - Cape Town. Je to nádherný příklad symbiózy těchto dvou hubů. K těm by se v budoucnosti mělo připojit modernizované letiště Berlin - Schonefeld, neboli budoucí Berlin - Brandenburg International (BBI), které sjednotí všechny lety vedoucí do německého hlavního města.

Ruku v ruce s leteckou dopravou jde i údržba letadel. Není tedy překvapením, že v Mnichově najdete tři velmi moderní hangáry 1, 3, 4. Už to napovídá, že je tam rezervováno místo pro čtvrtý, který ponese číslo dvě. Hangár 1 je používán společností Lufthansa Technik, je 300 metrů dlouhý, 100 metrů široký a 22 vysoký. Nabízí 27 280 m2, což z něj dělá jednu z největších budov svého druhu v Evropě. Přibližně čtyřsetčlenný personál se specializuje především na typy A300-600, A310, A320, B737. Až deset těchto strojů můžete najednou vidět v tomto hangáru především v noci. Běžné prohlídky zde ovšem podstupují, vzhledem ke svému vytížení přednostně ve dne, i letouny A340 a B747. V případě B737 jsou zde vykonávány i tzv. B-Checks. Hangár 3 společně sdílí společnosti AeroLloyd a LTU. Obě jej po Frankfurtu používají jako hlavní základnu pro tyto operace. "Trojka" má stejné rozměry jako její soused a je schopna pojmout až 5 B757 a 6 MD 83. Uprostřed je stěna, která od sebe oba dva uživatele odděluje. Obě společnosti zde udržují své flotily až do úrovně tzv. Structure-Checks, kdy je daný stroj rozebrán na jednotlivé díly. Poslední hangár 4, jehož rozměry jsou 150x80x22 m, je doslova zemí nikoho. Slouží podle potřeby všem společnostem. I tak je ovšem větší než, nyní již nepoužívaný, hangár společnosti Lufthansa Technik na starém letišti Riem. K současnému letišti také neodmyslitelně patří odzvučená budova, jejíž 20 cm železobetonové zdi pohlcují veškerý zvuk vznikající při zkouškách motorů. Rozměry jsou 105x72x20 m a postavena byla při nákladech 13 miliónů DM.

MAC - Munich Airport Centre nebo-li Airport City společně se 78 m vysokou do výše 19. patra sahající kontrolní věží, jež je považována za nejkrásnější nejen v Německu, tvoří dominantu letiště. Terminál F pro zvláštní lety nebo terminál všeobecného letectví, nemluvě o terminálu dvě, kterému bude věnován samostatný příspěvek, nebyly zmíněny. Pro doplnění doporučuji navštívit adresu www.munich-airport.de, kde naleznete řadu dalších zajímavých informací o letišti.

MNICHOV - LETIŠTĚ FRANZE JOSEFA STRAUSSE - FAKTA
Rok zahájení provozu: 1992
Provozovatel: Flughafen Munchen GmBH.
Rozloha: 1 500 hektarů
Cestující: 23 646 900 (2001) z toho 8,3 mil. na vnitrostátních linkách
Letecké společnosti: 111
Zaměstnanci: 20 000
Vzletové a přistávací dráhy:
26L/08R 4 000 m
27R/08L 4 000 m

Štítky