Let UA93

11.09.2002 - USA & Kanada



Let United Airlines UA93 odstartoval z letiště Newark International Airport přesně v 8:42 místního času na pravidelné lince do San Francisca. Letoun přeletěl celý stát Pensylvánie a byl unesen teprve po snídaní v 9:37 u města Cleveland ve státě Ohio. Po ovládnutí kokpitu teroristé stroj obrátili o sto osmdesát stupňů a letěli směrem na Washington. Nicméně zhruba za půl hodiny, v 10:10 se letadlo zřítilo na pole u městečka Shanksville v Pensylvanii. Na lince UA 93 letěl Boeing 757-222 s registrací N591UA, v němž zahynulo všech 39 cestujících a členů osádky, plus čtyři teroristé, kteří katastrofu vyvolali. To je vlastně vše, co bezpečně o tomto letu víme. Nedostatek dalších potvrzených úřady potvrzených informací vyvolává stejně jako u každé podobné katastrofy, nekončící spekulace a dohady, které jsou v tomto případě ještě umocňovány nejen neochotou vyšetřovacích orgánů cokoliv dalšího sdělovat, ale i zákazy letovým dispečerům a pozůstalým po cestujících zveřejňovat další informace.

O tomto letu je ještě všeobecně známo, že měl zasáhnout důležitý cíl ve Washingtonu pravděpodobně Bílý dům nebo Kongres. Nad tím co se dělo uvnitř letounu a co zapříčinilo jeho zkázu, už můžeme jen spekulovat. Jisté je jen to, že cestující, kteří se prostřednictvím mobilních telefonů dozvěděli o osudu ostatních unesených letadel, nevyčkávali s rukama v klíně, ale únoscům se naopak postavili na odpor. Časové prodlení oproti zbylým letům způsobil hustý ranní provoz na letišti Newark (původně mělo letadlo odstartovat již v 8:02) a skutečnost, že únosci vyčkávali zhruba hodinu, než převzali kontrolu nad letadlem (dosud nebylo vysvětleno proč). Proslulá je věta Todda Beamera: "Let's roll - Jdeme na to," kterou vyslovil těsně před tím, než zaútočil spolu s dalšími lidmi na únosce.

V předcházejících odstavcích je vše, co je ověřené a je známo široké veřejnosti. Co se opravdu na palubě UA93 přesně stalo, neví nikdo, a co bylo příčinou jeho pádu, ví jen hrstka lidí. V úvahu přichází tři možnosti. Buď zřícení letadla nastalo jako následek šarvátky v kokpitu, což je oficiální verze, nebo jeho příčinou byl výbuch bomby, kterou měli teroristé údajně propašovat na palubu. Třetí možností je sestřelení letounu americkým letectvem. Zkusme se na tuto událost podívat laickýma očima.

Todd Beamer ve svém telefonátu sdělil, že podle jedné z letušek leží v uličce první třídy dva lidé a tato letuška věří, že jsou to mrtví nebo těžce zranění piloti. Povstání cestujících na palubě je jisté, a tak předpokládejme, že dav přemůže čtyři teroristy, kteří jsou ozbrojeni jen žiletkami a párem nožů. Pak by nastala situace, kdy nikdo na palubě nebyl schopen letoun uřídit, a to by mohla být příčina pozdějšího pádu. Příčinou pádu může být i samotný souboj v kokpitu, letadlo v tu chvíli pravděpodobně nebylo řízeno autopilotem a tak zvládnutí jakéhokoliv vychýlení z běžného letu mohlo být pro cestující neznalé řízení letounu nanejvýš obtížné. Pokud byl scénář takový nebo alespoň podobný, pak cestujícím a osádce patří všechna čest, uznání a respekt a tento čin by se měl zapsat do dějin letecké dopravy.

Dále přichází v úvahu bomba na palubě. O bombě mluvilo hned několik cestujících ve svých telefonátech. Otázkou je, zda se opravdu teroristům podařilo bombu propašovat na palubu. Lidé tam buď věřili, že únosci blafují nebo šli a postavili se jim i přes toto nebezpečí. Přítomnosti trhaviny v letounu nasvědčuje stav trosek po pádu, kdy trosky a část nákladu byly rozmetány v okruhu 3 km, jeden z motorů byl nalezen 1,8 km od ostatních trosek. Nicméně vyšetřovatelé tvrdí, že motor odhodila síla nárazu, což odborníci považují za nesmysl. Třetí a poslední variantou je sestřelení letadla. Oficiální úřady tuto možnost, stejně jako výbuch bomby, striktně popírají. Popírají i přítomnost jakéhokoliv vojenského letounu v blízkosti letu UA93. Tomu lze ale jen těžko uvěřit, neboť poté co bylo zasaženo World Trade Center a Pentagon, měli stroje F-16 více než dostatek času dostat se k letounu mířícímu přímo na Washington, jehož radiolokátor byl vypnutý a z pilotní kabiny se ozývaly věty typické pro únos. Navíc jeden z letových kontrolorů 11. září prohlásil, že jasně na radaru viděl v těsné blízkosti Boeingu nejméně jeden vojenský letoun. Úřady však tvrdí, že vojenské letouny doletěly k letadlu až v okamžiku jeho pádu, i když let stihačky ze základny u Washingtonu k letounu by měl trvat kolem deseti minut. Několik svědků vypovědělo, že vidělo nad místem katastrofy přelétávat proudový letoun. FBI nejprve toto svědectví zpochybnila, pak však potvrdila, že šlo o civilní letadlo, které bylo požádáno o odvysílání souřadnic místa dopadu. V té době však byl již veškerý civilní provoz zakázán a úřady měly od občanů přesné informace o dopadu. Pokud by ovšem byl let UA93 sestřelen, proč by FBI popírala i trhavinu na palubě? Ta by se jí naopak velmi hodila, neboť by vyloučila možnost sestřelení. Leteckému průmyslu by jedna propašovaná bomba také neuškodila, zohledníme-li, co vše se v ten den stalo. To vše nás však vrací na začátek k první možnosti.

Dnes rok poté navštíví místo dopadu i prezident Bush společně se 150 člennou družinou pracovníků Bílého domu, z nichž hodně lidí věří, že svůj vlastní život dluží právě statečnosti pasažérů letu UA93. Ať už se to ráno stalo na palubě letu UA93 cokoliv, jedno je jisté. Lidé v letadle se sjednotili a postavili se proti teroristům, čímž zachránili životy dalším lidem a svým příbuzným dali alespoň malou útěchu v tom, že jejich smrt nebyla zbytečná.

Štítky