Aerolinie: nikdy nebylo tak špatně

04.10.2001 - Evropa



Letecká doprava je odvětvím, které nejvíce doplatilo na teroristické útoky z 11. září. Nejtíživěji dolehla tato krize na velké americké letecké společnosti a některé evropské přepravce. V USA má letecká doprava klíčový význam v přepravě osob a expresní dopravě zásilek. Zákaz létání, který po útocích vyhlásil americký Federální letecký úřad FAA, trval několik dnů, způsoboval americkým aeroliniím ztrátu až 1 miliardu dolarů denně. Po obnovení letů létala letadla poloprázdná, řada cestujících své letenky stornovala a prodej nových letenek se značně snížil. Například internetovému prodejci letenek Expedia.com klesly prodeje o 35 – 40 %. K obnovení důvěry cestujících v létání mají přispět mimořádná bezpečnostní opatření, která vyhlásil prezident Bush. Na palubách letadel budou přítomni ozbrojení strážci, ochranu letišť mají zajišťovat příslušníci Národní gardy. Zvýšená pozornost je věnována kontrole cestujících a jejich zavazadel. Všechna tato opatření zároveň znamenají další zvýšení nákladů. Krizi amerických aerolinií zmírnila finanční pomoc ve výši 15 mld. dolarů, kterou 22. září schválil Kongres a prezident George Bush. Z této pomoci 5 mld. dolarů obdrží přímo letecké společnosti, dalších deset jsou poskytnuté státní záruky na bankovní úvěry.

Dalším problémem, se kterým se letecká doprava musela vyrovnat, se stalo snížení ručení ze strany pojišťoven na 50 mil. dolarů pro případ katastrofy způsobené válkou či teroristickým útokem. Různé předpisy požadují daleko vyšší pojistné krytí, např. pro lety do Hongkongu je potřeba mít pojistné krytí ve výši 1 mld. dolarů. Dalším, kdo požaduje vysoké ručení, jsou také leasingové společnosti, které aeroliniím letadla pronajímají. Snížení ručení se dotklo leteckých společností na celém světě a vlády jednotlivých zemí poskytly urychleně státní garance. V případě neposkytnutí garancí hrozilo zastavení provozu velké části leteckých společností, z důvodu prudkého zvýšení pojišťovacích nákladů (to se stalo například Estonian Air).

Americké letecké společnosti ohlásily rozsáhle propouštění svých pracovníků a omezení poskytovaných služeb. Počet propuštěných zaměstnanců leteckých společností každý den dramaticky roste. Některé společnosti, které ohlásily snižování stavů dříve, počty propuštěných dokonce zvyšují. O práci by mělo přijít více než 100 000 zaměstnanců leteckých společností. Aerolinie tak vyřadí stovky starších letadel, jejichž provoz je méně ekonomický. Jednu z nejvýraznějších redukcí ohlásila americká trojka Delta Air Lines, která propustí 16 % zaměstnanců, o 20 % omezí provoz a zvažuje omezení dalších služeb, např. občerstvení během letu. Značné redukce své kapacity oznámily i další aerolinie z šestky hlavních amerických dopravců (American Airlines, Continental Airlines, Northwest Airlines, United Airlines, US Airways). Akcie leteckých společností zaznamenaly po obnovení obchodování na newyorské burze prudký pád cen, který u některých titulů dosáhl až 40 %. Poté, co americký prezident a Kongres rozhodli o pomoci, ceny akcií začaly mírně stoupat. Zvláštním případem jsou levní přepravci Southwest Airlines a AirTran, kteří žádné propouštění a omezení nechystají, naopak připravují další expanzi. Důvodem jsou nízké náklady, vyšší pružnost a ideální letadlový park sestávající z menších letadel. Ceny akcií těchto dvou společností klesly jen mírně a experti doporučují jejich nákup.

Pokles letecké dopravy se dotkne i výrobců letadel. Největší světový výrobce letadel, americký Boeing, propustí až 30 000 lidí. Evropský Airbus zatím o propouštění nemluví, v každém případě i u tohoto výrobce dojde k omezení výroby. Zatím se zdá, že situace by se nemusela dotknout výrobců malých letadel jako je brazilský Embraer či kanadský Bombardier. Letecké společnosti totiž omezují lety s velkými letadly, místo 120 – 150 sedadlových nasazují menší stroje s kapacitou kolem 50 sedadel. O práci přijde více než 100 000 zaměstnanců, největší propouštění oznámila šestice hlavních amerických přepravců.

Problémy se začínají dotýkat i evropských leteckých společností. Po teroristických útocích došlo k značnému poklesu cestujících na linkách do Severní Ameriky, které byly jedny z nejziskovějších. I na dalších linkách, zejména na Blízký Východ byl zaznamenán značný pokles, do řady destinací byl zastaven provoz. To vše se odráží na finanční situaci evropských leteckých společností. Jako první začaly mít problémy ty aerolinie, které měly finanční potíže již delší dobu před teroristickým útokem a v minulosti byly častým příjemcem státních subvencí. Před časem evropská komise rozhodla, že vlády již nesmí činnost leteckých společností subvencovat, a jakoukoliv pomoc odmítá i v souvislosti s událostmi v USA vyjma státních garancí pro pojišťovny. Jako první ukončily 21. září činnost britské regionální aerolinie Gill Airways. V úterý zastavila svou činnost švýcarská národní letecká společnost Swissair. Vedení Swissairu den předtím přistoupilo na tvrdý záchranný plán švýcarských bank USB a Credit Suisse, jež odkoupily dceřinnou společnost Crossair, která létá na evropských regionálních trasách. Crossair by měl převzít dvě třetiny aktivit Swissairu, zbytek kdysi slavné firmy má být prodán nebo likvidován. Příčinou pádu Swissairu je nezvládnutá expanze, nakupování podílů v dalších ztrátových aeroliniích, vysoké náklady a konečně důsledky teroristického útoku.

Dalším velkým dopravcem, kterému hrozí krach, je belgická Sabena. V Sabeně vlastní 49,5 % podíl právě Swissair, který měl 1. října podle předchozích dohod s belgickou vládou dodat churavějící firmě 200 mil. švýcarských franků. Vzhledem k potížím Swissairu tato částka do Bruselu nedoputovala. Sabena včera požádala o soudní ochranu před věřiteli a jedinou možností záchrany před bankrotem je finanční pomoc ze strany belgické vlády. Rovněž Sabena byla v krizové situaci již před teroristickými útoky. Dalšími společnostmi, o kterých se hovoří, je irský vlajkový přepravce Aer Lingus, portugalský TAP Air Portugal a řecky Olympic Airways. Není zatím jisté, jaké dopady bude mít krach Swissairu na další menší aerolinie, v nichž vlastnil podíl.

Zatímco velké společnosti ohlašují restrukturalizační plány, propouštějí ve velkém své zaměstnance a zdražují, menší evropské levné aerolinie stejně jako v USA nic nemění na svých dřívějších plánech na expanzi, nepropouštějí a navíc ohlašují mimořádné slevy. Například britská společnost Ryanair hodlá do listopadu prodat prostřednictvím svého webu jeden milion letenek za cenu 9.90 liber. Finanční situace těchto levných přepravců je zdravá, navíc mají k dispozici velkou hotovost, která jim umožní delší dobu krýt ztrátu při případném odlivu cestujících, který jim však zatím nehrozí. Slevy nabízejí i další aerolinie jako EasyJet, Go či Buzz. Tyto společnosti varují vlády před dalšími dotacemi do ztrátových velkých aerolinií.

Za dnešní krizové situace rostou zisky provozovatelům malých obchodních letadel, která jsou pronajímána k příležitostným letům. Veškerá jejich letadla jsou na dlouhou dobu dopředu obsazena a narychlo rozšiřují letadlový park o další stroje. Dosud těchto speciálních letů využívala VIP klientela z řad umělců a top managementu nejvýznamnějších korporací, nyní se zdá, že okruh zákazníků těchto společností by se mohl rozšířit o další firemní klientelu.

Světová letecká doprava se ocitla v nejhorší krizi v své její historii. Při předchozí krizi v roce 1991 v době války v Perském zálivu se poptávka vrátila na původní úroveň vrátila po jednom roce. Nyní experti předpokládají, že poptávka zůstane slabší po delší dobu, navíc další vývoj předurčí průběh války proti terorismu. V každém případě je pravděpodobné, že v brzké době se dočkáme krachů dalších leteckých dopravců.

Štítky