11. září a Evropa

11.09.2002 - Evropa



Bezprostředně po ataku se objevil u lidí strach z létání a obavy z důsledků vojenské odpovědi USA a případného delšího vojenského konfliktu. Nejvíce byly postiženy poklesem poptávky dálkové linky z Evropy do USA a na Blízký Východ. I když se situace s postupujícími měsíci pomalu zlepšuje, mělo by být teprve za rok přepraveno stejně cestujících jako před útokem. Zotavení leteckých společností potrvá o jeden rok déle - až v roce 2004 se finanční výsledky leteckých společností dostanou na úroveň před loňským zářím. Evropské letecké společnosti, zejména ty které často létají přes Atlantik, patří vedle amerických aerolinií k nejhůře postiženým. Prvními obětmi se staly velké národní společnosti, z nichž řada se potýkala s problémy již před 11. zářím. 

Začátek října znamenal konec pro jednu z nejstarších a nejrenomovanějších leteckých společností - švýcarský Swissair. Díky konsorciu domácích bank na čele s UBS a Credit Suisse došlo k záchraně části společnosti, kterou převzala dceřinná společnost Crossair operující do té doby jen na regionálních linkách. Během zimního období operoval Swissair již jen na dálkových tratích, evropské linky provozoval Crossair. V březnu 2002 spojením aktivit Crossairu a restrukturalizované části Swissairu vznikla nová letecká společnost Swiss. Problémy švýcarského národního dopravce se přelily do dalších aerolinií v rámci Qualiflyer Group, v nichž Swissair držel významné podíly.

V belgické národní společnosti Sabena držel Swissair 49,5 %. Začátkem října měla dorazit churavějící Sabeně pomoc ve výši 200 mil. franků na překlenutí finančních problémů. Nicméně vzhledem k potížím mateřské firmy žádná pomoc nedorazila a Sabena tak musela zastavit své lety a v listopadu ohlásit svůj konec. Z letecké mapy tak zmizel další dopravce s dlouhou tradicí sahající v tomto případě až do 1. poloviny 20. let minulého století (Sabena byla založena ve stejném roce jako naše ČSA). Zatímco v případě krachu Swissairu se s úspěchem podařilo zaplnit volné místo společností Swiss, jejíž síť je téměř totožná se Swissairem (jenom dálkových destinací je méně), tak v případě Sabeny místo nebylo zcela zaplněno. Nahradou je nová společnost SN Brussels Airlines, která se zaměřuje na evropské spoje a dále provozuje několik linek do střední a západní Afriky. Zcela chybí linky do Severní Ameriky, na Blízký Východ a Asie, jež dříve Sabena provozovala. To využívají ke své expanzi další společnosti jako Virgin Express (evropské linky) či Delsey Airlines (dříve VG Airlines, linky do USA). Pád Swissairu přivedl do potíží rovněž významného německého charterového dopravce LTU, který přežil díky státní pomoci a nyní hledá nového investora. Dalšími velkými evropskými společnostmi, o kterých se hovořilo v souvislosti s finančními potíži v posledním roce byl řecký Olympic Airways, irský Aer Lingus a TAP Air Portugal.

Všechny velké evropské letecké společnosti byly nuceny propustit část svých pracovníků nebo přinejmenším zastavit přijímání nových a drasticky snížit další náklady. Některé aerolinie (např. British Airways, Lufthansa) oznámily uzemnění části flotily, jiné odklad dodávek nových letadel. Podle IATA bude i tento rok v letecké dopravě ve znamení poklesu, počet přepravených cestujících by měl celosvětově klesnout o 3 %. V příštím roce by však podle odhadů asociace mělo dojít k vzestupu o 6 % a řada společností by se měla dostat do černých čísel. 

Zatímco velké letecké společnosti zaznamenávají pokles, tzv. nízkonákladové aerolinie s každým dalším čtvrtletím oznamují stále více přepravených cestujících a vyšší zisky. Tyto společnosti však vytvářejí nový trh, když spíše než tradičním společnostem konkurují ostatním druhům dopravy (automobilová, železniční) a značnou část cestujících tvoří lidé, kteří by jinak letadlem necestovali. Nicméně to nebrání tomu, aby se tyto aerolinie nestaly vzorem pro velké aerolinie zejména v tom, jak snížit náklady na minimum. Tradiční letecké společnosti tak snižují počet linek, aby letadla létala více vytížena, mluví se o snížení počtu provozovaných letadel a unifikaci flotily, ruší se např. seniorské slevy a cestující musí připlatit více za nadváhu svých zavazadel. Na druhou stranu některé společnosti jako např. British Airways přistoupily ke zjednodušení svých tarifů, které sice obsahují méně slev, ale celkově jsou ceny letenek nižší.

Dopad událostí 11. září na evropskou leteckou dopravu je v každém případě obrovský. Krize, jejíž náznaky se tu a tam objevovaly dříve, propukla naplno. Nicméně cestovat letadlem se nepřestalo a poklesy přepravených cestujících nejsou tak vysoké, jak předpovídaly první černé prognózy po teroristickém útoku.

EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ZANIKLÉ PO 11. ZÁŘÍ 2001:

  • Gill Airways, Velká Británie (září 2001)
  • City Bird, Belgie (říjen 2001)
  • Si Fly, Itálie (říjen 2001)
  • balair/cta, Švýcarsko (listopad 2001)
  • Muk Air, Dánsko (listopad 2001)
  • Sabena, Belgie (listopad 2001)
  • Fly FTI, Německo (listopad 2001)
  • Axon Airlines, Řecko (listopad 2001)
  • British World Airlines, Velká Británie (prosinec 2001)
  • RAS, Německo (leden 2001)
  • Swissair, Švýcarsko (březen 2002)
  • Swisswings Airlines, Švýcarsko (duben 2002)
  • Ciao Fly, Itálie (srpen 2002)

Štítky