Nástupce Alitalie se chce zaměřit na dálkové lety

19.02.2021 - Evropa



Vybrat si moment nejhlubší krize v historii moderního letectví pro restart svého podnikání se může zdát na první pohled jako velmi pošetilý nápad. Avšak Alitalii může současná krize paradoxně prospět při restartu a reformách toho, co v minulosti italští politici a odbory kategoricky odmítali. Podle současných plánů na restart Alitalie se chce nová nástupnická společnost zaměřit na dálkové lety z Říma a Milána. Podle rozhodnutí Evropské komise se však nová společnost po restartu nesmí jmenovat opět Alitalia, jinak by Evropská komise nesouhlasila se státní podporou. Proto ji stratégové prozatímně nazývají jen Ali.

Podle agentury Reuters vidí stratégové na současném trhu s použitými letadly příležitost jak novou společnost relativně levně vybavit dálkovými stroji. Ty by měly operovat z obou nejvýznamějších italských letišť - Říma a Milána. Naopak o krátké a střední tratě včetně vnitrostátních linek nemá nová společnost moc velký zájem - zde již totiž panuje mnohdy velmi tuhá konkurence ze strany nízkonákladových společností. Navíc podle zdrojů blízkého šéfovi společnosti Fabio Lazzeriniho Alitalia byla v minulosti pravidelně tlačena komunálními italskými politiky k tomu, aby držela při životě často velmi ztrátové point-to-point linky mezi italskými městy, vynechávajíc hub Alitalie. Budoucí vnitrostátní linky by měly být již jen jako feedovací linky do obou hubů v Římě a Miláně.

Podle představených plánů by měla nová společnost začít podnikat s podstatně méně letadly než měla Alitalia. Pro začátek má společnost provozovat 52 letadel. Společnost by ráda navázala hlubší spolupráci s aliančními partnery Air France a KLM, ovšem nebránila by se ani spolupráci s Lufthansou. Dosáhnutí bodu zlomu očekává nástupnická společnost v roce 2023 a od té doby by měla být podle business plánu již zisková. V roce 2025 plánuje management opět dosáhnout předkrizové velikosti 110 letadel, při tržbách 3,4 miliard eur a 7% ziskovosti. Poznamenejme, že mezi lety 2014 až 2018 vykazoval hospodářský výsledek Alitalie ztrátu v průměru 475 miliónů eur ročně.

Experti v oboru letectví se však k plánům staví vlažně. Upozorňují na to, že podle všech současných indícií by oživení po pandemii mělo nejdříve přijít na krátkých a středních trasách a teprve až poté na trasách dálkových. Navíc očekávají, že obchodních cestujících na dálkových trasách oproti stavu před pandemií celkově výrazně ubyde. Dále upozorňují na geografickou nevýhodu Říma a Milána oproti rivalům v Londýně a Paříži - které mají letiště výhodněji položeno jakožto přestupní hub na transatlantické lety. Stejnou výhodu má na východě Dubaj, jakožto výhodněji položený hub na cestách do jihovýchodní Asie navíc s nemalým bonusem levnějšího paliva.

Právě Itálii mají v hledáčku pro krátké a střední tratě také nízkonákladoví dravci v čele s Ryanairem, který na léto 2021 oznámil otevření nových italských bází a nových tras. Navíc se nezdá, že by odbory s významným propouštěním spojeným s redukcí flotily bez výhrad souhlasily. Rovněž politická situace v Itálii není tradičně nejstabilnější - premiéra Giuseppe Contiho nedávno nahradil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Není tak úplně zřejmé, zda slíbená státní pomoc Alitalii je skutečně i pod novým premiérem jistá.

V každém případě nečekají nástupnickou společnost Alitalie růžové časy. Spíše ji čeká velmi tuhý boj o každé euro a o vlastní přežití.

Boeing 777-3Q8(ER) na letišti JFK v New Yorku, červen 2019 (foto: Adam Moreira, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0)

Štítky