Letiště Praha odbavilo za první pololetí 4,2 milionů cestujících, oproti roku 2019 je to pokles o 45 %
27.07.2022 - Česká republika
Evropská organizace letišť Airport Council International Europe dnes zveřejnila přepravní výsledky letišť v Evropě za první pololetí letošního roku. Podle zveřejněné statistiky odbavilo Letiště Václava Havla Praha za prvních šest měsíců letošního roku 4 287 220 cestujících. V meziročním srovnání se jedná o impozantní nárůst o 453 %, nicméně podstatnější je porovnání s dobou před vypuknutím pandemie Covid-19. Zde čísla nejsou již tak příznivá. V porovnání s prvním pololetím roku 2019, kdy bylo odbaveno 7 841 865 pasažérů činí pokles 45,3 %.
V prvním pololetí letiště zaznamenalo 35 684 pohybů, tj. startů a přistání, což byl meziroční nárůst o 236,5 %. Letištěm prošlo podle ACI Europe 25 602 tun nákladu, což znamenalo v porovnání s loňským rokem pokles o 8 %.
Zrychlení oživení na pražském ruzyňském letišti dokumentují přepravní výsledky za druhé čtvrtletí a červen, které byly rovněž zveřejněny. Ve druhém čtvrtletí letiště odbavilo 2 893 492 cestujících, což znamenalo pokles v porovnání se druhým čtvrtletím 2019 o 37,8 %. Letiště odbavilo 11 464 tun nákladu, což v meziročním porovnání je pokles o 23,5 %.
Za červen hlásí pražské letiště 1 151 255 cestujících, v porovnání s červnem 2019 je to pokles o 34,7 %. Letiště odbavilo 3 657 tun nákladu, což bylo meziročně o 29,1 % méně.
Terminál 1 na Letišti Václava Havla Praha (ilustrační foto: Letiště Praha)
Při celkovém pohledu na statistiky evropských letišť je zřejmé, že na našem kontinentu existují různé rychlosti oživení leteckého provozu. Na některých letištích provoz zotavuje rychleji, na jiných je obnovení provozu pomalejší. Ty s rychlejším oživením jsou často letiště se silným síťovým dopravcem nebo letiště v turisticky lokalitách, o které je v letošní sezóně zájem.
Pražské letiště je ve skupině letišť s pomalejším oživením. Pokles v počtu odbavených cestujících v Praze o 45,3 % je výrazně větší než udávaný průměrný pokles o 22,6 % u letišť ve velikostní kategorii 10-25 milionů cestujících. Výkon Prahy podle všeho ovlivnila souhra několika faktorů jako jsou například cestovní restrikce začátkem letošního roku, výraznější snížení kapacit ze strany leteckých společností, pomalejší obnovování linek než na jiných letištích, ale také menší podpora leteckého sektoru během pandemie v porovnání s jinými evropskými zeměmi a také válka na Ukrajině, která znamenala zastavení linek na Ukrajinu a kvůli sankcím také do Ruska.
Nelze nicméně nevidět, že jsou zde i dlouhodobé faktory, které přispívají k tomu, že letiště zaostává svými přepravními výkony za letišti, se kterými se Praha dříve srovnávala. Jedná se zejména o letiště ve Varšavě a Budapešti, kdy pražské ruzyňské letiště bylo dříve v porovnání s nimi jednoznačnou jedničkou. To se změnilo v roce 2017, kdy Prahu poprvé předběhlo varšavské letiště Frederyka Chopina. Jeho růst je hnán expanzí polského národního dopravce LOT. Naopak v Praze význam místního síťového dopravce ČSA mezitím klesá až se z něj stane mini aerolinie. Statistika za první pololetí ukazuje, před Prahou je nejen Varšava, ale také Budapešť. Letišti v maďarské metropoli se podařilo úspěšně projít obdobím po krachu svého síťového dopravce a nyní má silnou nízkonákladovou aerolinii a Budapešti se daří získávat dálkové linky i po pandemii. Letiště Ferihegy hlásí za první pololetí 3 296 410 cestujících, přičemž pokles v porovnání se stejným obdobím roku 2019 byl jen 21,9 %.
Pokles výkonů letišť v jednotlivých evropských zemích (zdroj: ACI Europe)
