Čínské letecké společnosti ve velkém ruší linky do Japonska
20.01.2026 17:45 - Asie & Austrálie
Server aeroroutes.com detailně informoval o masívním rušení letů čínských leteckých společností do Japonska. Aktuálně již bylo úplně zrušeno na 51 spojení, která mezi Čínou a Japonskem fungovala nebo již touto dobou fungovat měla:
- Čeng-čou – Tokio Narita (zrušeno od 25.ledna)
- Čchang-ša – Osaka Kansai
- Čchang-ša – Tokio Narita
- Čcheng-tu Tianfu – Osaka Kansai
- Čcheng-tu Tianfu – Sapporo New Chitose (původně plánováno od 2.ledna)
- Čching-tao – Shizuoka
- Čchung-čching – Osaka Kansai
- Fu-čou – Nagoya
- Fu-čou – Okinawa
- Fu-čou – Osaka Kansai
- Harbin – Niigata (původně plánováno o 12.ledna)
- Harbin – Osaka Kansai
- Chai-kchou – Osaka Kansai
- Che-fei – Osaka Kansai
- Jang-čou – Osaka Kansai
- Jen-tchaj – Tokio Narita
- Jün-čcheng – Nagoya
- Kuej-jang – Osaka Kansai
- Kchun-ming – Tokio Narita
- Lin-i – Osaka Kansai
- Nan-čchang – Osaka Kansai
- Nanking – Kobe
- Nanking – Tokio Narita (zrušeno od 26.února)
- Nantong – Osaka Kansai
- Ning-po – Osaka Kansai
- Peking Capital – Nagoya
- Peking Capital – Okinawa
- Peking Daxing – Osaka Kansai
- Peking Daxing – Sapporo New Chitose
- Šanghaj Pu Dong – Ibaraki
- Šanghaj Pu Dong – Kagoshima
- Šanghaj Pu Dong – Kobe
- Šanghaj Pu Dong – Komatsu
- Šanghaj Pu Dong – Nagasaki
- Šanghaj Pu Dong – Niigata
- Šanghaj Pu Dong – Okayama
- Šanghaj Pu Dong – Saga
- Šanghaj Pu Dong – Sendai
- Šanghaj Pu Dong – Shizuoka
- Šanghaj Pu Dong – Takamatsu
- Šanghaj Pu Dong – Toyama
- Šen-čen – Sapporo New Chitose
- Šen-jang – Osaka Kansai
- Š'-ťia-čuang – Tokio Narita
- Si-An – Nagoya
- Si-An – Osaka Kansai
- Si-An – Sapporo New Chitose
- Si-An – Tokio Narita (zrušeno od 23.února)
- Ta-lien – Hirošima
- Ta-lien – Nagoya
- Wuhan – Osaka Kansai
Za touto skutečností stojí obrovský propad zájmu cest z Číny do Japonska a naopak. Tento propad je viditelný i na množství letů a nabízené sedačkové kapacity. Z původně nabízených 4877 letů s kapacitou 927.185 sedaček z Číny do Japonska čínskými leteckými společnostmi, které byly původně plánovány na leden 2026 prošly tyto plány mohutným seškrtáním na pouhých 2200 letů s kapacitou 438.134 míst.
letiště Tokio-Haneda, únor 2025 (autor: GoToVan, Wikimedia Commons, CC-BY-2.0)
V pozadí takto náhlého prudkého poklesu poptávky je aktuální politické napětí mezi Čínou a Japonskem způsobené jasným japonským postojem v případě případné vojenské čínské invaze na Tchaj-wan. Ostrý spor mezi oběma zeměmi zažehla nová japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem listopadu před zákonodárci v Japonsku jednoznačně vyjádřila Tchaj-wanu podporu. Podle Takaičiové by případný vojenský útok Číny na Tchaj-wan ohrozil i suverenitu Japonska. Takaičiová je v tomto případě připravena uplatnit právo aktivovat japonské obrané síly. Navíc v prosinci Japonsko na ostrůvek Jonaguni, poslední v řadě ostrůvků na jihozápad od Rjúkú a jen 110km od Tchaj-wanu začalo budovat novou raketovou základnu své protivzdušné obrany. Na nedalekém ostrůvku Išigaki jsou od roku 2023 dislokovány protilodní rakety. Důvodem jsou stále častější provokace a manévry čínských vojenských lodí u sporných ostrůvků v jižní části Východočínského moře.
mapa Východočínského moře (autor: Danbury, Wikimedia Commons, Public Domain)
Tyto události vyvolaly koncem loňského roku doslova hněv čínské vlády, která v reakci mimo jiné varovala čínské turisty a studenty před návštěvou Japonska. Nejméně sedm čínských leteckých společností, včetně tří státních dopravců, pak uvedlo, že nabídnou čínským cestujícím bezplatné zrušení letů.
Čína dále v reakci na tyto události omezila vývoz vzácných zemin do Japonska a omezuje výjezdy svých občanů do Japonska. Ruší se také mnohá výroční zasedání a kulturní akce. Odloženy jsou také premiéry japonských filmů. Vojenská cvičení obou zemí z přelomu roku jsou dalším důvodem proč vzájemný turismus utichá. Peking rovněž v lednu výrazně zvýšil tlak na Tokio zavedením vývozních omezení na zboží dvojího užití, tedy produkty, které mohou sloužit jak civilním, tak vojenským účelům. Opatření se potenciálně dotýká až 40 % čínského vývozu do Japonska.
Čína je přitom největším obchodním partnerem Japonska. Má 22% podíl jak na importech tak i exportech do Japonska, zatímco Japonsko je pro Čínu po USA a Jižní Koreji třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem.
