Zrušení linky Salzburk - Vídeň v součtu spíše uškodilo životnímu prostředí

13.11.2023 09:25 - Evropa



Lety na krátké vzdálenosti jsou v Evropě v poslední době velmi kontroverzní. Velmi často se stávají politickým terčem požadujících jejich zrušení. Nejnovější studie z Rakouska však ukazuje, že po zrušení leteckého spoje Vídeň - Salzburk většina cestujících nepřešla na vlak, jak doufala rakouská ministryně životního prostředí a dopravy Leonore Gewesslerová. Tato politička byla zvolená za stranu zelených. V době pandemie Gewesslerová rozhodla, že Austrianu pomůže Rakousko jen v případě pokud ukončí vnitrostátní lety na trasách, které lze urazit vlakem za "výrazně" méně než tři hodiny. To se s velkou nelibostí v Salzburku také po šedesáti letech leteckého spojení s Vídní také během pandemie stalo. A to již tehdy jezdily přímé vlakové spoje mezi Salcburkem a Vídní každou hodinu. Cílem bylo, aby se lidé ze Salzburku dostali vlakem na vídeňské letiště za zhruba dvě a půl hodiny a poté odtud odletěli do cílové destinace.

Jenže již tehdy panovaly obavy, že se přání ministerstva nenaplní. Podle aktuální studie, kterou si nechala vypracovat Rakouská hospodářská komora (WKO), se to také přesně stalo. Podle studie dnes naprostá většina cestujících jezdí ze Salcburku na mnichovské letiště nebo létá na jiná přestupní letiště. S nadsázkou tak lze napsat, že rozhodnutí rakouské ministryně za zelené uškodilo životnímu prostředí, ale také společnosti Austrian a lidem v okolí Salzburku. Více než 90 % z dříve až 120 000 cestujících ročně na lince Salcburk - Vídeň totiž využívalo toto spojení k návaznému letu z vídeňského letiště a nyní využívá alternativy tohoto spojení. Místo ve Vídni tak cestující přestupují ve Frankfurtu, Düsseldorfu, Istanbulu, Paříži, Dubaji nebo v Londýně. Pouze 10% původních cestujících tak nyní volí cestu vlakem na letiště ve Vídni. Většinou lidé, kteří bydlí v centru Salzburku, v docházkové vzdálenosti nádraží. Naopak lidé, kteří bydlí v okolí Salzburku tak spíše k cestám velmi často volí cestu autem na letiště v Mnichově, které je od Salzburku vzdáleno jen jednu hodinu a padesát minut jízdy.

Airbus A321 společnosti Austrian Airlines na letišti v Salzburku, leden 2008 (autor: Aldo Bidini, Wikimedia Commons, GFDL-1.2)

Podobného osudu se nyní velmi obává Graz (Štýrský Hradec). Rakousko již od roku 2012 intenzivně buduje 27km dlouhý železniční Semmerinský úpatní tunel na jihu od Vídně. Po jeho dokončení v roce 2027 by měly vlaky mezi Štýrským Hradcem a Vídní zrychlit až o 30 minut. Již nyní přímé Railjety Rakouských spolkových drah (OBB) urazí vzdálenost ze Štýrského Hradce na vídeňské letiště za tři hodiny a dvě minuty. Navíc již za měsíc, od nového vlakového jízdního řádu, bude jezdit denně již dvanáct párů přímých Railjetů mezi vídeňským letištěm a centrem 300 tisícového hlavního města spolkové země Štýrsko. Jenže jízda autem je aktuálně o hodinu rychlejší. V současné době létá Austrian na 35 minutovém letu z Vídně do Grazu 2-3x denně. Není jediným síťovým dopravcem, který do Grazu létá. 3x denně sem létá Lufthansa a Air Dolomiti do Frankfurtu, 3-4x denně do Mnichova, KLM 1x denně do Amsterdamu, 5x týdně Eurowings do Düsseldorfu, 4x týdně Swiss do Curychu. Je tak evidentní, že pokud by se měl Austrian vzdát nedobrovolně spojení do Grazu, pouze by přišel o cestující, kteří by ke svým cestám volili spíše přípojné lety sesterských společností na přestupní uzly v Německu.

Odkaz Gewesslerové ovšem mohou také pozorovat i cestující z Moravy, které zdrží pravidelné zácpy na vídeňské tangentě A23 cestou na vídeňské letiště, v zimě na lyže do Alp nebo v létě do Itálie či Chorvatska. Plánovaný čtyřpruhový severojižní východní obchvat Vídně S1 Schwechat - Süßenbrunn totiž ministryně Gewesslerová před dvěma lety zastavila s odkazem, že Rakousko potřebuje převést finance na důležitější dopravní projekty, a to zejména do železnice. Původně měla být první část stavby severní části východního čtyřpruhového obchvatu Vídně S1 zahájena již v roce 2018 a úplný obchvat uveden do provozu v roce 2025. Později se zahájení této již povolené stavby oddalovalo, než jeho zahájení ministryně v prosinci roku 2021 úplně zastavila.

Na těchto rozhodnutích Gewesslerové ze strany rakouských zelených je tak vidět jak jsou pro politiky mnohdy důležitější zažitá politická dogmata než touha znát skutečný stav věcí a data, která popisují realitu, dopady na životní prostředí a potřeby jejich voličů. Doufejme, že demokracie dokáží tyto nelogičnosti z dlouhodobého pohledu eliminovat a opravit. Výše zmiňovaná studie může být prvním krokem k návratu k politickým rozhodnutím podložených výzkumem namísto na základě subjektivních pocitů.

Témata