Rusko schválilo zákon umožňující zcizení pronajatých letadel
15.03.2022 - Evropa
Rusko v pondělí schválilo zákon, který umožňuje leteckým společnostem v zemi zapsat letadla pronajatá od zahraničních společností do ruského leteckého rejstříku . Zákon podepsaný ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyděsil světové leasingové společnosti. Ty totiž měly v důsledku západních sankcí uvalených po ruské invazi na Ukrajinu převzít zpět letadla, která pronajaly ruským leteckým společnostem. Mělo se tak stát v nejzašším termínu do 28. března 2022. Hodnota pronajatých letadel se odhaduje na více než 10 miliard dolarů.
Podle agentury Reuters mají ruští dopravci v pronájmu celkem 780 letadel, z toho 515 v pronájmu od zahraničních společností v čele s největším světovým pronajímatelem - společností AerCap z Irska. Nový ruský zákon tak přichází poté, co Bermudy a Irsko, kde jsou registrována prakticky všechna letadla pronajatá ze zahraničí a provozovaná v Rusku, oznámily, že pozastavují platnost osvědčení o letové způsobilosti těchto letadel. A to z důvodu, že si tamní regulátoři nemohou být jisti jejich bezpečností provozu. Kromě jiného také proto, že v rámci sankcí vůči Rusku byla zastavena dodávka náhradních dílů pro západní letadla.
Letadla společnosti Aeroflot na letišti Šeremeťevo v Moskvě, srpen 2012 (autor: Aeroprints.com, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-3.0)
Minulý týden Rusko doporučilo svým dopravcům, aby se vyhýbali letům do zahraničí, včetně třetích zemí jako je Ázerbajdžán, Kazachstán nebo Turecko. Hrozí jim tam totiž nejen zabavení pronajatých letadel, ale i jejich trvalé uzemnění z důvodu neplatného osvědčení o letové způsobilosti. Smyslem nejnovějšího zákona, který je součástí ruských protiopatření vůči západním sankcím, je "zajistit nepřetržité fungování činností v oblasti civilního letectví". Přeregistrace letadel do ruského rejstříku by měla mít za cíl prohlásit letadla za provozuschopné alespoň v rámci Ruska a zajistit tak vnitrostátní leteckou dopravu v nejrozlehlejší zemi světa.
Pokud by však ruské společnosti podle tohoto zákona postupovaly a zapsaly by Rusko jako druhou hostitelskou zemi letadla, dostaly by se do rozporu s mezinárodními pravidly, která zakazují registraci civilních letadel ve více než jedné zemi najednou. Navíc by tím hrubě porušily platné leasingové smlouvy. V případě, že ruští dopravci zvolí tuto možnost - tedy faktické zcizení pronajatých letadel, rozpoutala by se současně velká právní bitva mezi leteckými společnostmi, pronajímateli a pojišťovnami o finanční plnění vzniklé újmy. Je také právní otázkou co by nastalo, pokud by letadlo z hlediska irské nebo bermudské registrace nezpůsobilé k letu dál létalo na základě ruské registrace a osvědčení o způsobilosti. Zvláště pokud by u takto provozovaného letadla došlo k havárii a úplnému zničení letadla.
Ruské letecké společnosti jsou tak postaveny před velké dilema jak dále postupovat. Buď totiž využijí nového zákona a provedou druhou registraci v Rusku, čímž si navždy poškodí svou pověst a stanou se spolupachateli krádeže cizího majetku nebo pronajatá letadla ponechají uzemněná a nevyužitá, případně je vrátí přes třetí zemi jejich majitelům. Současně se v Rusku ovšem začínají projevovat i následky sankcí na dovoz náhradních dílů. Spekuluje se tak i o možnosti, že by dopravci pronajatá letadla odstavili a kanibalizovali je jako zdroj náhradních dílů. Největší hráči jako je AerCap, Aeroflot nebo společnost S7 Airlines se k této situaci odmítli oficiálně vyjádřit.
Na první pohled by se mohlo zdát, že ruské letecké společnosti, které mají ve flotile typ z domácí výroby, Suchoj Superjet 100, jsou problémů s letadly a chybějícími náhradními díly ušetřeny. Nejvíce těchto letadel má ve flotile Aeroflot, respektive jeho dceřiná nízkonákladová Rossiya, a to kolem 50 kusů. Další ruští dopravci, kteří tato letadla mají ve flotile, jsou Yamal Airlines, IrAero, Gazpromavia, Yakutia a Azimut. Pravdou ovšem zůstává, že i při výrobě tohoto typu letadla jsou používány dodávky dílů západních výrobců mimo jiné z Francie, Německa, USA a Kanady. A tyto dodávky jsou v důsledku sankcí rovněž zastaveny. Rusko tak nyní usilovně hledá způsoby jak dodávky tolik potřebných leteckých dílů zajistit přes třetí země.
Suchoj Superjet 100 společnosti Yakutia Airlines na letišti ve Vladivostoku, květen 2013 (autor: Fedor Leukhin, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-2.0)
