AirBaltic objednal až 60 letadel CS300, flotilu unifikuje na jeden typ

01.06.2018 - Evropa



Lotyšská letecká společnost airBaltic se rozhodla pro další objednávku letadel CSeries a začátkem tohoto týdne oznámila uzavření kontraktu až na 60 letadel Bombardier CS300. Ten se skládá ze závazné objednávky 30 letadel CS300 a opce a předkupních práv na dalších 30 strojů tohoto typu.


AirBaltic - Bombardier CS300 (foto: Bombardier Aerospace)

Hodnota kontraktu odvozená z katalogových cen výrobce dosahuje 2,9 mld. dolarů, v případě uplatnění všech opcí by vyšplhala až na 5,9 mld. dolarů. AirBaltic se tak stal po americké Delta Air Lines druhým největším zákazníkem letadel CSeries. Dodávka objednaných CS300 má být zahájena ve 4. čtvrtletí 2019 a bude probíhat až do roku 2024.

Připomeňme, že airBaltic se stal v prosinci 2016 první leteckou společností na světě, která letoun CS300 poprvé nasadila do komerčního provozu. AirBaltic v roce 2012 objednal 10 letadel CS300 a na dalších 10 kusů si zajistil předkupní práva. V roce 2014 objednal tři letouny CS300 a v roce 2016 využil zbylých předkupních práv na sedm kusů.


Kabina CS300 má u airBaltic jen jednu třídu a pojme 145 cestujících. Uspořádání sedadel v jedné řadě je 2 - 3 (foto: airBaltic)

Na tiskové konferenci v Rize šéf airBaltic Martin Gauss vedle objednávky letadel CS300 rovněž podrobněji představil novou strategii Destination 2025. V ní chce společnost stavět na tom, co již v uplynulých letech dosáhla. AirBaltic je v současnosti největší leteckou společností v Pobaltí a silnou mezinárodní značkou.

Klíčovou částí strategie je rozšíření flotily a její unifikace na typu CS300. Podle Gausse je tento typ letadla nejvhodnější pro trhy, na kterých airBaltic působí. V současnosti provozuje společnost flotilu 31 letadel, která se skládá z 8 CS300, 11 Boeingů 737-300/500 a 12 strojů Bombardier Q400. S postupnými dodávkami nových CS300 mají být Boeingy 737 vyřazeny do roku 2020 a Q400 do roku 2022. Unifikace flotily by měla přinést snížení nákladů a podle Gausse i zvýšení atraktivity airBaltic pro potenciální investory.


Letoun Q400 létají nejen na jediné vnitrostátní lince do Liepaje, ale také na spojích do Ruska, Skandinávie, východní a západní Evropy (foto: airBaltic)

Přechod z typu Q400 na CS300 bude znamenat také navýšení nabízené kapacity. V současnosti společnost nasazuje Q400 z důvodu nedostatku větších letadel také na delší linky, například z Rigy do Mnichova, Dusseldorfu nebo Bruselu. V roce 2024 má airBaltic provozovat flotilu 50 letadel CS300 a v případě uplatnění všech opcí z nejnovější objednávky až 80 letadel CS300.

Dalším bodem strategie je navýšení počtu destinací. Společnost chce otevřít nové základny v litevském Vilniusu a estonském Tallinu, tak aby se stala skutečně domácím dopravcem všech pobaltských zemí. Dá se očekávat, že airBaltic bude chtít prim ve spojení mezi pobaltskými zeměmi a Skandinávií, Ruskem, destinacemi ve východní a západní Evropě. Strategie airBaltic rovněž počítá s ACMI pronájmy pro další letecké společnosti a rozvojem charterových letů.


Byznys čekárna na mezinárodním letišti v Rize (foto: airBaltic)

Rok 2017 byl pro airBaltic nejúspěšnějším rokem v dosavadní historii aerolinie. Společnost přepravila v loňském roce celkem 3,5 mil. cestujících, což byl meziroční nárůst o 22 procent. Příjmy aerolinie v roce 2017 vzrostly rovněž o 22 procent a dosáhly 347,7 mil eur, společnost vykázala čistý zisk ve výši 4,6 mil. eur. Ještě lépe si airBaltic vedl v letošním roce, kdy v 1. čtvrtletí přepravil 730 tisíc cestujících, což bylo o 24 procent více než ve srovnatelném období předchozího roku.

AirBaltic v současnosti vlastní z 80 procent lotyšský stát, zbylých 20 procent drží od loňského roku dánský investor Lars Thuesen prostřednictvím své společnosti Aircraft Leasing 1 SIA. Lotyšská vláda nevylučuje celkovou privatizaci airBaltic, jednání s možnými v uplynulých letech však zatím nevedla ke konkrétní dohodě.

Témata