Největší fotovoltaická elektrárna Rakouska vzniká v areálu letiště Vídeň

15.10.2021 - Evropa



Na ploše 24 hektarů vzniká v areálu vídeňského letiště Schwechat největší fotovoltaická elektrárna Rakouska. Její spuštění plánuje letiště na počátek roku 2022. Celkem 55 tisíc solárních panelů má ve špičce dodávat výkon 24 megawattů. Společně s dalšími sedmi fotovoltaickými elektrárnami by se tak množství vyrobené elektřiny přímo v areálu letiště mělo pohybovat ročně okolo 30 miliónu kilowatthodin. To odpovídá zhruba 30 % elektrické spotřeby letiště.

Podle Stephana Pernkopfa, zástupce důležitého akcionáře letiště Vídeň - spolkové země Dolní Rakousko, je jen v Dolním Rakousku již celkem instalováno zhruba 40 tisíc zařízení na výrobu elektřiny ze slunce, s celkovým výkonem ve špičce 325 megawatt. Cílem spolkové země je tento výkon do roku 2030 zdesetinásobit.

Nová solární elektrárna v areálu letiště Vídeň (zdroj: Flughafen Wien)

Co však politici nevědí nebo opomínají lidem zdůraznit, jsou vrásky, které energetikům dělá na čele fakt instalace stále většího množství zdrojů s nepředvídalným chováním. Aby energetici vyřešili oba možné extrémy:

  • elektrárny dodávají z obnovitelných zdrojů maximální výkon v momentě kdy svítí slunce, fouká, ale spotřebitelé zrovna tolik energie nepotřebují,
  • je tma, bezvětří, zima nebo extrémní horko a spotřebitelé zrovna potřebují topit/chladit a svítit,

tak celá energetika bude muset projít ve velmi krátké době hned několikaterou revolucí.

Aby se odvrátil blackout, staví se záložní zdroje s rychlým náběhem výkonu. V zásadě toho lze dosáhnout jen upouštěním více vody přes turbínu vodní elektrárny, plynovou elektrárnou nebo bateriovým úložištěm. Technologie bateriových úložišť je však v současné době doslova v plenkách, výstavba nových přehrad s kolísající hladinou je záležitost kontroverzní a vzhledem k nutnému povolení záležitostí spíše desítek let, energetikům tak nezbývá v současnosti prakticky nic jiného než instalovat nové plynové elektrárny a stavět zásobníky plynu. Tato výstavba však tlačí na cenu plynu a v důsledku toho roste i cena elektřiny. Ta však nyní roste v Evropě zejména v souvislosti s cenou emisních povolenek, které si musí na trhu kupovat všichni velcí hráči co produkují CO2.

Klesající ceny fotovoltaických panelů, jejich stále vyšší účinnost a životnost společně s rychle rostoucí cenou elektřiny zase vedou mnoho investorů k úvaze pořídit si zdroj obnovitelné energie jakožto zdroj budoucích příjmů. V blízké budoucnosti by se dokonce mohlo jednat o nejlevnější zdroj elektrické energie, a to i po započtení nákladů na výrobu a budoucí likvidaci panelů. Státy EU by měly zajistit, aby v budoucnu vznikaly ideálně jen malé decentralizované zdroje na střechách budov. Místo toho, aby podobné zdroje zabíraly plochu určenou k produkci potravin, jak jsme toho byli v minulosti často svědky. Z decentrálních zdrojů by mohli mít energetici radost - zejména pokud by se k nim pojila motivace spotřebitele energii spotřebovávat více v momentě, kdy je jí přebytek. Ideálně elektřinu spotřebovávat i blízko zdroje energie. V důsledku by tak mohlo dojít k situaci, že cena elektřiny by byla na trhu dynamická a měnila se s každou minutou a "izolovaností" místa spotřeby. Energeticky náročným průmyslovým výrobám jako je například tavení hliníku nebo budoucí výroba syntetických paliv by se vyplatilo fungovat v sousedství velkého zdroje, a to ještě jen podle aktuálního stavu na trhu s elektřinou. Rovněž budoucí chytré nabíječky plug-in hybridů a elektrických aut by mohly spustit dobíjení jen v době výhodného tarifu a dokonce i v budoucnu v případně extrémně drahé elektřiny by mohly část naakumulované energie dokonce zpětně se ziskem zase odprodávat. To by energetikům ušetřilo nutnost výstavby dalších plynových záložních zdrojů stejně jako nutné posílení dálkové přenosové soustavy, která by vyrovnávala regionální rozdíly různého počasí a různého umístění zdrojů a spotřebitelů.

(foto: Flughafen Wien)

V každém případě je jasné, že budoucnost energetiky bude ještě velmi turbulentní a zajímavá. Pro letiště Vídeň jsou fotovoltaické elektrárny jen jedním z mnoha opatření jak se letiště angažuje v oblasti životního prostředí. V současnosti letiště provozuje flotilu 380 elektrovozidel, důsledně mění osvětlení za LED zdroje. V nově zkolaudované budově v Office Parku 4 jsou využita k vytápění tepelná čerpadla. Podle tiskové zprávy letiště je angažovanost letiště Vídeň je v oblasti životního prostředí vysoká, přestože emise CO2 z letecké dopravy činí jen 2,7 % celkových emisí a podíl Rakouska na jejich celosvětovém vypouštění je jen 0,16 %. Rakousko, přestože má díky Alpám přístup k levným vodním zdrojům, je evropským lídrem i na poli výstavby elektráren z obnovitelných zdrojů i z větru a slunce. V současnosti energie z obnovitelných zdrojů pokrývá již 35 % celkové rakouské spotřeby energie. Obří parky větrných elektráren na příjezdu od Brna i Bratislavy do Vídně jsou toho viditelným důkazem pro každého návštěvníka rakouské metropole.

Témata