Předchůdci ČSA

28.10.2003 - Česká republika



Letecké spojení mezi Bratislavou, Lučencem a Užhorodem zabezpečované Leteckým dopravním oddílem zůstalo v provozu především díky nedostatku železničního a silničního spojení v této zaostalé oblasti. Dr. Čtvrtník ve své knize Cesty pošty dějinami (NADAS, 1977) uvádí: "Tato situace je charakteristická zvláště pro první měsíce a roky po vzniku samostatné Československé republiky, kdy se s potížemi rodila nová struktura dopravní a poštovní sítě, odpovídající potřebám nové republiky. Zatímco dříve byly hlavní tahy dopravy budovány mezi Vídní a Prahou, respektive mezi Budapeští a Bratislavou, jak to odpovídalo politickým a hospodářským poměrům v Rakousko-Uhersku, bylo nyní třeba budovat hlavní tah dopravy napříč republikou od západu k východu. S ohledem na nevyvinutou dopravní a zvláště železniční síť na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině mohli zaměstnanci poštovních úřadů v Lučenci a Užhorodě vkládat do přímých závěrů pro leteckou poštu i korespondenci soukromou, která však nesměla být označena symbolem letecká pošta."

První čistě poštovní let, ačkoli stále ještě zkušební, uskutečnil 5. března 1920 na trase Praha-Bratislava a zpět letoun anglického dopravce Aircraft Transport and Travel. Letoun pilotovaný poručíkem McMullinem startoval ze kbelského letiště v 10 hodin po malém slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili také ministr pošt a telegrafů Staněk a generální ředitel pošt Dr. Fatka. Váha poštovních zásilek byla asi 30 kg. Z bratislavského letiště Vajnory startoval ke zpáteční cestě ve 14 hodin a jeho přistání ve Kbelích přihlížel také anglický vyslanec. Od této události byla opět oficiálně povolena přeprava leteckých poštovních zásilek z Prahy. Nadále ji měl na starosti Letecký dopravní oddíl, byla nepravidelná a provázela ji řada nedostatků. Veškeré lety byly vnitrostátní, ale o mezinárodních spojích se již pochopitelně také uvažovalo. První však byly opět realizovány letouny zahraničního dopravce: Francouzsko-rumunskou vzduchoplaveckou společností CFRNA - La Compagnie Franco-Roumaine de Transport Aerienne. Ta uskutečnila první poštovní let 5. října 1920 a od 15. října provozovala pravidelnou linku mezi Paříží a Prahou vedenou přes Štrasburk, kterou 20. září 1920 prodloužila do Varšavy.

Ve stejném roce zahájily činnost, byť skromnou, dvě české letecké společnosti: První český letecký podnik Ikarus založený Josefem Gürtlem a První pražský letecký podnik Falco, který založil Julius Arigi. Ovšem jejich začátky byly velmi skromné - prováděly převážně vyhlídkové lety, cestovaly od města k městu podobně jako cirkusy, předváděly leteckou akrobacii, ale příležitostně uskutečňovaly i opravdovou přepravu cestujících. Oba podniky provozovaly hlavně upravené starší vojenské letouny, většinou Aero A.14 Brandenburg buď s motorem Hiero, nebo Daimler, pro dopravu pošty pak upravenou stíhačku Albatros D.II. Jejich výkony ale rozhodně nebyly zanedbatelné - vždyť například Ikarus jen v roce 1920 při 2800 letech přepravil 5600 cestujících bez nehody! A Ikarus ve svých přípravách na pravidelnou leteckou dopravu dospěl až tak daleko, že koncem roku 1920 získal letoun Šmolík Š.1a, se kterým zahájil pokusné lety na trase Praha-Štrasburk-Paříž. Ovšem CFRNA již byla "zavedeným" dopravcem, a tak se Ikarus soustředil na trasu z Prahy přes Brno a Bratislavu do Užhorodu a později také Praha-Vídeň. K českým společnostem přibyla ještě Moravská letecká společnost Aero-Lloyd. Jejím ředitelem byl ing. Richard Harabus. Základny měla v Brně a Olomouci a používala letouny Brandenburg 326, Phönix a rychlý italský stroj SVA.

Průkopnickou dobu našeho dopravního letectví dokumentují i tyto snímky letounů společností Falco a Ikarus.

Společnost Ikarus usilovala o možnost létat na trati Vídeň-Praha-Drážďany a byla také první naší společností usilující o členství v IATA. V roce 1921 se Ikarus a Falco rozhodly sloučit v Čs.L.A.S. - Československou leteckou akciovou společnost. K jejímu ustavení došlo 2. května 1922 s podporou některých továren a vlivných podnikatelů. Tento krok sledoval posílení pozice leteckých dopravců, vytvoření vhodných podmínek k prosazení pravidelné letecké dopravy a získání státní podpory. Ze sloučené společnosti však vystoupil hlavní podílník Ikarusu J. Arigi a založil vlastní Mariánskolázeňskou leteckou společnost. Čs.L.A.S., jejíž "jádro" tvořili čelní představitelé politických stran a kapitálu, doufala, že se jí podaří zahájit dopravu na připravovaných linkách Praha-Bratislava-Užhorod a Praha-Vídeň. Vykonala všechny přípravy a objednala u továrny Aero dopravní letoun pilotovaný dvoučlennou osádkou v otevřené kabině pro dopravu čtyř cestujících ve velmi pohodlné kabině uvnitř trupu .Tak vznikl projekt stroje Aero A-10. Prototyp byl poháněn motorem Maybach Mb-IV o výkonu 176 kW a ke zkušebnímu letu vzlétl 3. ledna 1922. Brzy na to byly vyrobeny další čtyři kusy. Provoz na lince do Vídně měl být zahájen těmito letouny 15. července 1922. I z tohoto plánu však sešlo. Trať do Vídně byla přidělena společnosti CFRNA, která na ní zahájila provoz od 1. května 1922 letouny Potez IX. Brzy byla s Prahou letecky spojena i další evropská města: Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Istanbul. Spojení zajišťovala společnost CFRNA a později CIDNA - La Compagnie Internationale de Navigation Aerienne, která na ni v roce 1925 navázala.

Veškeré snahy a naděje Čs.L.A.S. se tedy upnuly k lince napříč republikou a v prospektech i denním tisku bylo oznámeno, že na ní zahájí provoz moderními limuzínami Aero A.10 dne 1. března 1923. V lednu 1923 došlo k definitivnímu ustanovení společnosti a zdálo se, že zahájení provozu tentokrát nic nezabrání. Jako blesk z čistého nebe proto zapůsobila zpráva v únorovém denním tisku, že Československá letecká akciová společnost vyhlásila úpadek a je v likvidaci. Letouny A.10 převzaly Československé státní aerolinie začínající v té době svoji činnost a používaly je v letech 1923 až 1924 hlavně na lince z Prahy do Bratislavy, později prodloužené do Košic. V té době náhle zemřel R. Harabus a takřka spolu s ním zanikl i Moravský Aero-Lloyd. Tak byly obráceny vniveč všechny naděje na vybudování letecké dopravy soukromou leteckou společností.

Témata