Novinky na švýcarském nebi

01.07.2003 - Evropa



SwissSwiss International Air Lines, které vznikly roce 2002 za podpory takřka celého Švýcarska, od té doby se finanční výsledky pohybují ve stejné barvě jako logo společnosti. Ztráta za první čtvrtletí roku 2003 dosáhla 200 mil. švýcarských franků při obratu 1,044 mld. franků. To by samo o sobě nebylo na začínající letecké společnosti nic zvláštního, ale v tomto případě se finanční rezervy aerolinií zeštíhlují moc rychle bez jakékoliv vyhlídky na zlepšení. Nutno podotknout, že tyto aerolinie od jejich vzniku zatím nepotkalo nic dobrého. Mnoho věcí v podobě válek a dalších mimořádných okolností ani sami nemohou ovlivnit. Paradoxně na rozdíl od svého předchůdce, který zkrachoval i díky tomu, že byl v centru ztrátové aliance, se Swiss nemůže připojit k vitální globální alianci, ačkoliv už s většinou jejích členů spolupracuje. Naneštěstí se ani tato společnost nevyhnula jevu, který postihuje mnohé nástupnické aerolinie a který by se dal nazvat jednoduše megalomanstvím. Už při vzniku se vedly diskuze, zda flotila, čítající více jak 128 letounů není příliš velká, přičemž čas ukázal, že je až přespříliš velká.

Podle oficiálního stanoviska má Swiss dostatečnou likviditu na celý tento rok, ale management si už teď klade otázku, co poté. Švýcarský stát jej odmítá dále finančně podporovat, a tak se vedení snaží do konce tohoto roku z firmy udělat alespoň trochu perspektivní společnost za účelem získání dalších úvěrů. Díky tomu se chystá celkové zmenšení společnosti, které spočívá v propuštění skoro třetiny z více jak 9 000 zaměstnanců a vyřazení téměř třetiny z celkového počtu letounů. Zatím nejsou známy přesné údaje, ale propouštění se nejspíše bude týkat hlavně pozemního personálu. U vedení společnosti se s propouštěním nepočítá, ale celkové výdaje na výplatách budou seškrtány na polovinu. Díky posledně oznámené redukci flotily bude Swiss v budoucnu provozovat 18 dálkových letounů (A330, A340, MD11), 21 letounů rodiny A320 a 35 regionálních strojů (Avro, Saab, Embraer). Na podzim bude založena nová pobočka Swiss Express, jež převezme regionální spoje své mateřské společnosti. Dále jsou pak také v plánu změny v produktu společnosti, neboť budou její letouny obsluhující evropské lety uspořádány do dvou tříd, přičemž v business třídě bude společnost nadále pokračovat v kvalitním servisu, kdežto cestující v ekonomické třídě budou za všechny on-board služby platit, což by se mělo projevit i na cenách letenek.

Odpoutejme se ale od Swissu, neboť ve Švýcarsku se objevila tři nová jména, Odette Airways, Alpsteinair a Swiss Skies. Zatímco první společnost se už od země odpoutala, osud druhého stále zůstává nejasný. Odette Airways vznikly v létě roku 2001. Poté, co byla společnosti konečně udělena švýcarská Air Operator Licence, začaly tyto aerolinie létat s jedním letounem MD-83 (HB-INV), jež byl dříve provozován Swissairem. Tento letoun létá v celoekonomickém uspořádání s pěti sedadly v jedné řadě na linkách mezi Curychem a oblastí Balkánu. V současnosti tyto aerolinie létají dvakrát denně do Prištiny a příležitostně do Skopje a Ohridu. Podle posledních zpráv plánuje společnost na podzim expanzi, ve spolupráci s německou společností Germania by měla provozovat až deset letounů Fokker 100.

AlpsteinairAlpsteinair je, nebo spíše měla být, charterová společnost zabývající se také lety mezi Švýcarskem a bývalou Jugoslávií. Aerolinie měly začít létat 15. dubna s jedním strojem B737-400 v konfiguraci pro 164 cestujících. Aerolinie obdržely kód ICAO ALJ a už se dokonce začaly objevovat informace o destinacích a frekvencích letů. Byla podepsána dohoda o budoucím zabezpečení náhradních dílů pro letouny těchto aerolinií společností ARL. Tato dohoda do budoucna počítala až s osmi letouny B737, verzí NG nevyjímaje a s možností přidání i dalších strojů. Ovšem v dubnu byla většina personálu, který se povětšinou sestával z lidí, kteří dříve pracovali u TEA Switzerland, propuštěna a bylo oznámeno, že původní datum první letu bylo odloženo.

Swiss SkiesA konečně třetí novou společností jsou Swiss Skies, které chtějí ve spolupráci s americkou společností World Airways zahájit 14. července lety na lince Washington - Ženeva - Kábul. Na trase by měl létat dvakrát týdně letoun MD-11 v konfiguraci 48 sedadel v business class a 185 sedadel v economy class. Pokud dojde k zahájení provozu, bude se jednat o první přímé spojení mezi USA a Afghánistánem. Dosud cestující museli při letu do Kábulu přestupovat v Dillí, Dubaji, Islamabádu či Taškentu. Se Swiss Skies by se měla cesta zkrátit na 18 hodin, odpovídat tomu budou, ale i ceny letenek: zpáteční letenka v economy class má stát 3 500 amerických dolarů, v business class až 7 500 dolarů.

Další událostí, která nejen obrazně hýbe švýcarským nebem, je spor mezi Švýcarskem a Německem ohledně letů směřujících na a z curyšského letiště Kloten. Německo totiž 17. dubna vydalo nové restrikce, jež omezují počet přiblížení na letiště Curych-Kloten vedoucích přes jihoněmecké Bádensko-Würtembersko o 80 000 ročně. Toto rozhodnutí je v přímém spojení s březnovým zamítnutím ratifikace nové mezivládní letecké dohody mezi oběma státy na straně Švýcarska. Díky tomu stále platí smlouva, jež byla uzavřena v říjnu 2001, kde obě strany sice souhlasily se snížením těchto přiblížení o celou jednu třetinu, ale právě tato smlouva je ve Švýcarsku velmi kritizována. Německo ovšem hodlá tyto restrikce 10. července ještě zpřísnit a dokonce vyhrožuje i převzetím kontroly nad celým vzdušným prostorem nad jižním Německem. Jeho část je totiž spravována švýcarskou vzdušnou kontrolou Skyguide. Nutno podotknout, že se jedná o jednu z největších evropských leteckých křižovatek a ztráta kontroly by pro Skyguide znamenala ztrátu příjmů, jež by musela společnost nahradit zvýšením poplatků pro jiné části vzdušného prostoru Švýcarska, což by do něj více aerolinií zrovna nepřilákalo.

Nepříjemné dopady má ovšem i samotné omezení počtu přiblížení na letiště Kloten, kde jsou prahy dvou hlavních vzletových a přistávacích drah vzdáleny pouze asi 20 kilometrů od hranice s Německem. Pro Kloten můžou výše zmíněná omezení znamenat zpoždění letů, neboť disponuje pouze jednou krátkou VPD ve směru západ-východ, kde jsou vzlety a přistání často omezeny počasím. Dále si pak také stěžují lidé, bydlící pod osou této dráhy, na hluk přistávajících letounů, což ovšem neodradilo tamější úřady povolit zvýšené užívání této VPD, neboť v opačném případě by Kloten čelil opravdu velkým problémům. V souvislosti s celou touto kauzou se objevily i hlasy požadující uzavření některých hraničních přechodů s Německem nebo omezení počtu německých kamiónů využívajících švýcarské transalpské tunely. Jižní přiblížení na letiště Kloten zatím není možné, neboť nebylo instalováno odpovídající technické zařízení. To zabere přinejmenším 12 měsíců, přičemž tento proces ještě určitě zbrzdí odpor veřejnosti, jelikož letouny přibližující se na letiště z jihu budou takřka přelétávat centrum Curychu.

Témata