Nad airBaltic se stahují temná mračna, budoucnost aerolinie je značně nejistá
02.08.2026 19:51 - Evropa
Lotyšská letecká společnost airBaltic je pod značným finančním tlakem. Běžný cestující může mít dojem, že se nic neděje, letadla společnosti létají podle letového řádu tak, jak mají. V zákulisí však probíhá boj o záchranu aerolinie, přičemž výsledek je značně nejistý. Lotyšská vláda měla tento týden jednat více než pět hodin o finanční situaci airBaltic a další budoucnosti společnosti.
Šéf airBaltic Erno Hilden před několika dny zveřejnil na sociální sítí Linkedin post, ve kterém se snažil uklidnit veřejnost. Vedle konstatování, že v nejrušnější části letní sezóny probíhá vše, jak má, uvedl: „Ve spolupráci s našimi akcionáři pracujeme v rámci strukturovaného procesu na posílení naší kapitálové struktury; součástí těchto snah je i schůze držitelů dluhopisů svolaná na 3. srpna.“ Zároveň Hilden konstatuje, že kvůli regulacím burzy nemůže zveřejnit více.
Airbus A220-300 společnosti airBaltic na letišti Schiphol v Amsterdamu (foto: Tomáš Hampl)
Lotyšský ministr dopravy Rihards Kozlovskis uvedl, že vláda se bude snažit přilákat ke vstupu do airBaltic soukromého investora. Do jednání s investory chce stát jít s tím, že si ponechá 25% podíl + jednu akcii a dalším požadavkem je, že hlavní základnou letecké společnosti musí být i nadále Riga. Podle ministra budoucnost airBaltic nyní závisí především na úspěšném jednání s věřiteli.
Finanční situace airBaltic se zhoršuje již delší dobu. Vloni na jaře byl vyhozen dlouholetý výkonný ředitel Martin Gauss poté, co společnost za rok 2024 vykázala ztrátu 118 milionů eur. Novému managementu se podařilo v roce 2025 zvýšit tržby a snížit ztrátu na 44 milionů eur. V letošním roce se však u airBaltic spojilo několik problémů najednou. Vedle dlouhodobých problémů s motory Pratt&Whitney to bylo zejména skokové zdražení leteckého paliva v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Společnost musí rovněž čelit rostoucím nákladům na pracovní sílu.
Od loňského roku také výrazně rostou krátkodobé závazky společnosti. AirBaltic potřebuje do konce srpna najít 30 milionů eur na splacení krátkodobého překlenovacího úvěru od lotyšského státu. Pokud společnost půjčku v termínu nesplatí, je pravděpodobné, že se dostane do hledáčku Evropské komise, která by začala vyšetřovat, zdali se nejednalo o nepovolenou státní pomoc.
Management airBaltic v současnosti intenzivně vyjednává o zajištění dalšího financování. O tom by se mělo jednat také zítra na schůzce držitelů dluhopisů společnosti. Značnou komplikací je však nedávné snížení ratingu airBaltic agenturou Fitch na CCC-, což značí značně spekulativní kategorii.
Situaci airBaltic se v posledních dnech podrobně věnují média ve všech pobaltských státech. Estonský deník Postimees zveřejnil minulý týden úvodník nazvaný „Konec AirBaltic je na dohled“, ve kterém konstatuje, že naštěstí Estonsko vloni nekoupilo nabízený 10% podíl ve společnosti a zabývá se tím, že estonská vláda by měla připravit záložní plán pro případ krachu lotyšského dopravce.
Letadla airBaltic na letišti v estonském Tallinnu (foto: Tomáš Hampl)
Případný bankrot airBaltic by byl velmi špatnou zprávou pro všechny pobaltské státy. Společnost totiž zajišťuje nejen lety z lotyšské Rigy, ale také z estonského Tallinnu a litevského Vilniusu. Jedná se především o přímé linky do důležitých evropských měst jako jsou Brusel, Paříž, Amsterdam či Berlín. Zajisté uvolněný prostor by rychle vyplnili zahraniční dopravci, ale klasické aerolinie by jen posílily lety do svých hubů a nízkonákladové aerolinie by zavedly linky na sekundární letiště.
Možným scénářem nemusí být jen krach se zastavením provozu. Variantou může být při zajištění financování nebo vstupu investora tvrdá restrukturalizace. Ta by znamenala osekání sítě linek, zmenšení flotily a propuštění části zaměstnanců. Společnost by ukončila provoz nerentabilních linek a podle všeho by se jen koncentrovala na lety ze své hlavní základny v lotyšské Rize.
