Lotyšský premiér je hluboce rozhořčen finanční situací airBaltic
29.08.2026 10:17 - Evropa
V polovině minulého týdne se mimořádně sešli poslanci lotyšského parlamentu k mimořádnému jednání o zákonu o naléhavých opatřeních k finanční stabilizaci letecké společnosti airBaltic. Na jednání vystoupil také lotyšský premiér Andris Kulbergs, který vyjádřil hluboké rozhořčení nad finanční situací aerolinie. Informoval o tom odborný letecký server Flightglobal.
„Chci jednoduše říct: stát by se neměl angažovat v leteckém průmyslu, zejména Lotyšsko by se do leteckého průmyslu nemělo zapojovat,“ prohlásil na jednání Kulbergs a dodal, že miliony eur z peněz daňových poplatníků již byly spáleny.
Podle Kulsberga by bylo nejjednodušší v této situaci nedělat nic, zároveň by to bylo podle jeho slov nejnezodpovědnější. Lotyšský premiér se však vyjádřil, že je potřeba dát airBaltic ještě „poslední šanci“, poněvadž tato letecká společnost je důležitou součástí lotyšské ekonomiky.
Kdyby se nic nedělalo, byly by podle Kulsberga ohroženy tisíce pracovních míst. „Měli bychom velmi velké problémy s možností spojení s destinacemi, které jsou pro nás důležité,“ dodal dále Kulsberg. Premiér si postěžoval na to, že problémy airBaltic zaměstnávají lotyšskou vládu. Premiér uvedl, že řešení problémů letecké společnosti věnoval nejméně 30 % svého času.

Airbus A220-300 na letišti Schiphol v Amsterdamu (foto: Alf van Beem/Wikimedia Commons - Public Domain)
AirBaltic vypracoval ve spolupráci s poradenskou firmou Seabury dlouhodobý plán, který předpokládá snížení flotily o třetinu a získání dalšího financování ve výši 225 milionů eur. Nový zákon umožňuje vládě nákup nově vydaných dluhopisů airBaltic až do výše 30 milionů eur nebo rekapitalizaci dluhu do této výše. Tato částka je však jen malá náplast ve srovnání s tím, kolik potřebuje aerolinie na své uzdravení financí.
Zástupci opoziční strany LPV vyjádřili na vládními opatřeními skepsi. Podle nich nejde o to, jestli leteckou společnost Lotyšsko potřebuje, ale jak dlouho se ještě budou nalévat peníze daňových poplatníků do aerolinie, jejíž obchodní model a financování jsou nejasné. Zároveň se ptají, kde jsou soukromí investoři, když je airBaltic „tak dobrá a slibná společnost“.
Menšinovým akcionářem airBaltic je s 10% podílem také Lufthansa Group. Německá skupina se však nijak do řešení nezapojuje. Podle Kulsberga se jedná o „akcionáře pouze na papíře“, poněvadž hodnota akcií airBaltic se blíží k nule.