LanChile - jihoamerický tygr

07.03.2004 - Latinská Amerika



LanChile patří k nejvýznamnějším leteckým společnostem na jižní polokouli. Z malé regionální aerolinie vznikla skupina leteckých společností operující v několika zemích Latinské Ameriky s ambicí stát se nejvýznamnější společností na jihoamerickém kontinentu. Historie společnosti LanChile se začala psát před 75 lety.

První let Linea Aeropostal Santiago-Arica, přímého předchůdce dnešních LanChile, se uskutečnil 5. března 1929. Ve svých prvopočátcích aerolinie létaly se dvěma letadly de Havilland na linkách vedoucích ze Santiaga de Chile do měst Antofagasta, Copiapo, Ovalle a Iquique. V prvním roce využilo služeb společnosti celkem 800 cestujících, o rok později již na 5 000 pasažérů. V červnu 1932 dochází ke změně názvu na Linea Aerea Nacional (LanChile). V roce 1941 se ve flotile aerolinií objevila první letadla typu Lockheed Electra 10-A a Lockheed C-60, která umožnila otevření linky do Concepciónu a dalších především chilských měst. Až do konce 2. světové války byly LanChile však pouze regionální aerolinií létající v rámci Chile.

Douglas DC-6B
V roce 1946 byla flotila rozšířena o stroje Douglas DC-3, se kterými společnost zahájila lety do Ohňové země (Springhill). Ve stejném roce otevřely LanChile svou první mezinárodní linku do argentinského hlavního města Buenos Aires. V roce 1955 spojila společnost sever a jih Chile transverzálou, kdy bylo otevřeno spojení Antofagasta – Santiago de Chile – Punta Arenas provozované letouny Douglas DC-6. Tentýž rok LanChile uskutečnily první komerční let do Antarktidy.

Caravelle SE-210
V roce 1958 společnost zahájila lety do Miami s mezipřistáním v Limě a Panama City. Do klubu společností provozujících proudová letadla vstoupila společnost v roce 1964, kdy do flotily společnosti byl zařazen první letoun Caravelle SE-210. V roce 1967 byly zahájeny přímé lety ze Santiaga de Chile na Velikonoční ostrov, a dále se zařazením Boeingu 707 do flotily byla linka do Miami prodloužena až do New Yorku. O rok později společnost otevřela s DC-6 lety na Tahiti.

V roce 1974 Boeing 707 společnosti jako první přeletěl Jižní pól na trase Punta Arenas – Sydney. Během osmdesátých let se v leteckém parku objevily stroje Boeing 737-200 a velkokapacitní McDonnel Douglas DC-10-30, které ale byly od roku 1986 nahrazovány Boeingy 767-200ER. V roce 1988 začaly LanChile létat na lince Santiago – Los Angeles, v té době dokonce s pronajatým strojem Boeing 747-100.


Boeing 747-130 společnosti LanChile na londýnském letišti Heathrow. (Foto: Frank C. Duarte Jr.)

Nejdůležitější událostí roku 1989 byla bezesporu privatizace LanChile. Stát prodal 51 % akcií do rukou společnosti Icarosan S.A a jejího strategického partnera - evropských aerolinií SAS. O pět let později byla privatizace dokončena odprodejem zbývajícího 49 % státního podílu firmě Cueta Group. V roce 1994 LanChile začaly zvyšovat svůj podíl na domácím trhu přidáváním dalších letů, ale také přebíráním slabších konkurentů. Jako první se v květnu 1994 dostal pod křídla LanChile nákladní dopravce Fast Air Courier. V srpna 1995 chilský antimonopolní úřad rozhodl ve prospěch LanChile a povolil akvizici nadpolovičního podílu v druhé největší vnitrostátní společnosti LADECO.

Rok 1995 byl ve znamení zvyšování frekvence letů na zahraničních linkách a nových destinací v Chile, LanChile se zařadila mezi tři nejrychleji rostoucí společnosti na světě (tržby se zvýšily téměř o 45 %). Rekordní růst pokračoval i následující rok růstem zisku o dalších 51 %. Do flotily postupně přibývaly dálkové letouny Boeing 767-300, které se staly páteří pro zahraniční linky. V roce 1998 bylo investováno 370 miliónů dolarů do nové corporate identity, do inovace první a obchodní třídy, VIP salónků a zlepšení pozemních služeb.

Zatímco LanChile zaznamenávaly koncem 90. let prudký růst zisků, některé latinskoamerické aerolinie se ocitly v krizi. Toho společnost využila k založení poboček v některých zemích: LanPeru v Peru, LanEcuador v Ekvádoru a LanDominicana v Dominikánské republice. Jako první byla založena společnost LanPeru, která v červnu 1999 získala licenci od peruánských úřadů a zahájila činnost prvním letem z Limy do historického města Cusco. V listopadu 1999 se uskutečnil první mezinárodní let na trase Lima – Miami. V současnosti obsluhuje LanPeru osm domácích destinací, na mezinárodních linkách létá do Bogoty, Buenos Aires, Caracasu, Los Angeles, Miami, New Yorku, Quita a Santiaga de Chile. Na domácích letech byla již zcela nahrazena letadla Boeing 737-200 moderními letouny Airbus A320-200, na mezinárodních linkách stále létají Boeingy 767-300.

Neslavnou kapitolou v krátké historii LanPeru je období přelomu let 2000 a 2001, kdy společnost byla nucena postupně zastavit všechny lety kvůli rozporům mezi vlastníky. Jádrem sporu byla finanční injekce ze strany LanChile, která byla sice pro začínající společnost nutná, ale zároveň zmenšila podíl peruánských subjektů pod úroveň, která je nutná podle peruánských zákonů. Nepříjemná situace byla vyřešena změnou partnera a všechny lety byly do března 2001 obnoveny.

V pořadí druhou pobočkou se stal LanEcuador. Po ukončení dvouleté spolupráce se společností Ecuatoriana se LanChile rozhodly investovat do vlastní dceřinné společnosti, která získala v říjnu 2002 licenci od ekvádorských úřadů pro provoz linek z Quita a Guayaguilu do Buenos Aires, Madridu, Miamy, New Yorku a Santiaga de Chile. Nicméně společnost létá v současnosti jen do Madridu a Miami. LanChile tak prakticky ovládá téměř celý region pacifického pobřeží USA od Patagonie na jihu po Ekvádor na severu. LanChile se již pokusily proniknout i dále na sever do Kolumbie, kde se pokusily získat podíl v národních aeroliniích Avianca. Tato snaha ovšem ztroskotala, a tak není vyloučeno, že v příštích letech se na letecké mapě objeví i název LanColumbia.

Třetí dceřinnou společností se stala v loňském roce LanDominicana, která létá ze Santo Dominga do Miami. Kromě toho má aerolinie práva ještě k letům do New Yorku a Santiaga de Chile, jak ze Santo Dominga tak z Punto Cana. Jako jediná dceřinná společnost operuje pouze s letouny Boeing 767-300.


Nákladní Boeing 767-316F dceřinné společnosti Lan Chile Cargo.
(Foto: Matheus M. de F. Barbosa)

Vraťme se ale zpět do samotné Chile. Na konci 20. století se LanChile začaly profilovat i v rámci globálních aliancí. Partnerství s American Airlines a Qantas Airways je přirozeně nasměrovalo do aliance Oneworld. Díky spojení s LanChile jsou součástí této aliance i její výše zmíněné dceřinné společnosti. Členství v tomto uskupení mimo jiné umožnily také inovace, které z palub letadel LanChile učinily pro cestující velmi příjemné prostředí. V roce 1998 došlo ke sloučení Fast Air a LanExpress, které jsou přímým pokračovatelem LADECO. Došlo k obnově flotily – u evropského výrobce Airbus bylo v roce 1999 objednáno sedm letadel A340-313X a pro kratší linky byly vybrány letouny rodiny A320. Na dálkových mezinárodních linkách létají nyní čtyři Airbusy A340, které nahradily např. na linkách do Evropy ne vždy optimální Boeingy 767-300.

V současné době provozuje LanChile 55 letadel, z toho sedm je určeno výhradně pro přepravu nákladů. Navzdory nepříznivým vnějším vlivům, které leteckou dopravu stíhají od roku 2001 si společnost vede velmi dobře. V roce 2002 ztrojnásobila zisky oproti roku 2001. Výsledky pro celý rok 2003 zatím nejsou k dispozici, ale statistiky z jednotlivých čtvrtletí jsou velmi slibné. V blízké budoucnosti je plánován především rozvoj LanEcuador a dokončení výměny více než jedné poloviny celé flotily za nová letadla Airbus.

LanChile

Martin Brabec