Boeing 737-300

06.08.2001



Prototyp Boeing 737-300
Prototyp Boeingu 737-300.

Letouny Boeing 737 si na přelomu 70. a 80. let získaly značnou oblíbenost a v prodejích se zařadily na druhé místo za Douglas DC-9 - na začátku roku 1980 jich bylo prodáno 745 kusů. Výrobní firma nabídla nové úpravy včetně verze HGWS - High Gross-Weight Structure s vyztuženou konstrukcí se vzletovou hmotností zvýšenou na 56472 kg a s prodlouženým doletem. A vývoj naznačoval, že typ bude ještě úspěšnější, neboť velké objednávky uskutečnily například Delta Air Lines a British Airways. V té době již však firma Boeing uvažovala o podstatnější úpravě tohoto typu, neboť bylo zjevné, že jen tak si udrží své zákazníky a získá také nové. Navíc v Evropě se rýsoval budoucí silný konkurent: konsorcium Airbus Industrie zahájilo přípravy na výrobu svého letounu pro střední a krátké trati - A 320.

Southwest Airlines - Boeing 737-300
Boeing 737-300  Southwest Airlines (N301SW), které jej v roce 1986 nasadily na své frekventované nízkotarifové spoje.

Už první uveřejněné fotografie a informace nenechaly nikoho na pochybách, že nový model Boeing 737-300 bude maximálně vycházet ze svého úspěšného předchůdce, ovšem využije nejmodernější technologie a postupy. Podstatnou změnu zaznamenala zejména pilotní kabina. Byla samozřejmě určena pro dvoučlennou osádku a vybavena tím nejlepším, co v dané době nabízeli výrobci počítačové techniky a avioniky. Pro pohon letounu byly vybrány americko-francouzské motory General Electric/SNECMA CFM56-3 se statickým tahem po 89 kN s velmi ekonomickým provozem a poměrně tichým chodem. Byly opět zavěšeny pod křídly, ovšem protože měly větší průměr, byly použity gondoly zploštělé na spodní části, a tak zachována jejich dostatečná výška nad zemí. Pohonné jednotky byly samozřejmě nadále modifikovány a kupříkladu verze CFM56-3C-1 disponuje tahem 90,7 kN, maximálně až 99,7 kN. Trup letounu byl oproti verzi -200 prodloužen o 2,64 metru, takže bylo možno nainstalovat až 149 sedadel pro cestující. Konstruktéři změnili také přechod SOP do trupu - namísto povlovného, oblého zvolili ostře lomený. Ovšem podobnost s předchozím modelem zůstala značná, vždyť letouny mají 70 % dílů společných.

United Airlines - Boeing 737-300 Boeing 737-300 United Airlines (N301UA)v barevném schématu z druhé poloviny 80. let.

Prototyp uskutečnil první let 24. února 1984 a do podzimu procházel zkušebním provozem, v jehož závěru získal certifikaci. Následovaly první dodávky leteckým společnostem. V této první fázi výrobce evidoval objednávky na více než 100 kusů od 11 dopravců. První odběratelé byli dva: společnost US Air, která svých 10 B 737-3B7 převzala v období od 28. 11. 84 do 27. 11. 85 (včetně letounů ověřovací série zalétaných v únoru a březnu 1984), a Southwest Airlines, které převzaly svých prvních 10 B 737-3H4 v období od 30. 11. 84 do října 1985 (tedy téměř vzápětí po třech strojích B 737-2H4). Ano, přechod z výroby modelu -200 na nový -300 byl jakýmsi "prolnutím", tak byl kontinuální - vždyť ještě v období od 25. 10. 83 do 13. 12. 84 převzaly Delta Air Lines 33 letounů B737-232, British Airways 14 B 737-236 od září 1984 do března 1985 a kupříkladu Lufthansa od září 84 do března 1985 odebrala svých posledních šest B737-230.

CAAC - Boeing 737-300
O celosvětovém rozšíření typu svědčí i tento snímek letounu Boeing 737-3J6 CAAC (B-2517).

Dnes, v době nástupu letounů 737 "nové generace", tedy modelů -600/-700/-800/-900, můžeme o celosvětově rozšířeném typu B 737-300 hovořit jako o velmi úspěšném a leteckými provozovateli oblíbeném. V této souvislosti je jistě vhodné připomenout, že tři tyto letouny postupně vytvořily také flotilu společnosti Fischer Air. Ta nejprve v březnu 1997 zakoupila Boeing 737-33A OK-FAN (výr. č. 27469/2864), v dubnu k němu přibyl druhý, OK-FUN, výr. č. 27910/2873, a v březnu 1999 pak Boeing 737-36N OK-FIT (výr. č. 28590/3097). Všechny tři jsou vybaveny motory CFMI CFM56-3C1 a uzpůsobeny pro přepravu 148 cestujících v turistické třídě.

EuroBerlin - Boeing 737-300
Letouny tohoto typu tvořily také flotilu společnosti Euroberlin France operující do Západního Berlína (G-MONL).

TECHNICKÉ SPECIFIKACE:

Rozpětí: 28,91 m
Délka: 33,40 m
Výška: 11,13 m
Hmotnost prázdného letounu: 31725 kg
Max. vzletová hmotnost: 56700 - 63050 kg
Cest. rychlost: 800 km/hod (Mach 0,84)
Dolet: 2965 m
Dostup: 11 km
Množství paliva: 20105 - 23825 l
Počet cestujících: 128 - 149

Témata