Příprava privatizace ČSL

22.03.2001 - Česká republika



Podle vyjádření ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga by koncem letošního roku měla být zprivatizována Česká správa letišť (ČSL), která provozuje mezinárodní letiště Praha/Ruzyně, Brno/Tuřany, Ostrava/Mošnov a Karlovy Vary/Olšová vrata. V současné době probíhají jednání mezi ministerstvy dopravy a financí, ze kterých má mimo jiné vyplynout, bude-li ČSL nabídnuta investorům jako celek, nebo zda se budou jednotlivá letiště prodávat odděleně. Pan Schling uvedl, že rozhodnutí bude záležet i na stanovisku vedení letišť a samozřejmě také podnikatelů, kteří projeví o konkrétní letiště zájem. Ředitel odboru letectví ministerstva dopravy a spojů Oldřich Gorgol potvrdil intenzivní přípravy privatizace ČSL s tím, že vláda podklady obdrží asi v polovině roku.

Připomeňme, že česká mezinárodní letiště kromě pražského jsou dlouhodobě ztrátová a musí být dotována z příjmů ruzyňského letiště. Existence karlovarského letiště byla dokonce ohrožena, ale zachránil jej zájem ruských občanů, jejichž příliv do našeho nejznámějšího lázeňského města si vyžádal otevření hned několika pravidelných linek plus provozování řady charterů. V současné době a ve výhledu do blízké budoucnosti tedy situace v Karlových Varech vzbuzuje mírně optimistické naděje alespoň vzhledem k jeho zachování. Ovšem zajímavý regionální uzel by z něj s největší pravděpodobností neučinil ani enormní vzrůst zájmu o Karlovy Vary ze strany movité klientely ze sousedního Německa... Moravská letiště jsou na tom obdobně a jen nevyléčitelný optimista může očekávat, že je v blízké budoucnosti zahltí například čeští turisté odlétající na dovolenou do středomořských či exotických letovisek. Řeč čísel je jasná: ruzyňské letiště v loňském roce odbavilo rekordních 5,553 milionu cestujících (což je o 15 % více než v roce 1999), mošnovské 114 904 osob, Tuřany 112 797 a Karlovy Vary pouhých 19 019 cestujících. I přes tyto skutečnosti je prý potenciálních zájemců celá řada...

Schlingův předchůdce na ministerstvu dopravy Antonín Peltrám se k možnostem privatizace ČSL stavěl skepticky a o privatizaci hodlal uvažovat až poté, "kdy se zmátoří menší mezinárodní letiště - letecká doprava v Česku, to je Ruzyně a z ní se mohou financovat v rámci jednoho podniku i Mošnov, Tuřany a Karlovy Vary; například provoz karlovarského letiště stojí ročně dvacet milionů korun a kdyby se zprivatizovalo, musel by je stát dotovat". Schling naopak od počátku dává najevo, že čekat nechce a uložil České správě letišť, aby začala s přípravou na privatizaci. Ta nyní zadaný úkol splnila a příslušný podkladový materiál odevzdala. ČSL, ač je státním podnikem, letos nedostane příspěvek ze státního rozpočtu a to ani na potřebné investice, které mají jen v Ruzyni do roku 2010 dosáhnout deseti miliard korun. Přitom ČSL ještě splácí úvěr ve výši 4,25 miliardy korun, který si před lety vzala od konsorcia vedeného Investiční a poštovní bankou na zmodernizování původní ruzyňské odbavovací haly a vybudování druhého terminálu. Ten byl otevřen v červnu 1997 a své optimální kapacity dosáhl už loni. Znamená to, že bez dalších investic nebude možné zvládnout plynulé odbavování cestujících při dalším masivním vzrůstu jejich množství. A ten se předpokládá zvláště po vstupu Českých aerolinií do aliance Sky Team. Stane-li se Praha "vstupní branou na Východ", pak z Ruzyně bude opravdu významné středoevropské letiště. K tomu bude muset ČSL vytvořit podmínky a privatizace by mohla vyřešit problémy se získáním potřebných finančních prostředků. Polovinu z desetimiliardové investice si vyžádá výstavba třetího terminálu Sever 2, který měl podle původních plánů začít sloužit v dubnu 2005, ale ukázalo se, že to by bylo pozdě. V té době bude muset ruzyňské letiště odbavit ročně již 8,7 milionu cestujících a koncem desetiletí už přes jedenáct milionů. Výstavba terminálu musí být tedy zahájena již v příštím roce.

Zjara 2002 se zvýší kapacita rozšířením "odbavovacího prstu B" (odletové čekárny), kde už nebudou jen tři, ale osm nástupních mostů - průchodů přímo do letadel. Sloužit začne také nové velkokapacitní poschoďové parkoviště a jedná se o dalším řešení infrastruktury, zejména pak spojení Ruzyně podzemní drahou prodloužením trasy A pražského metra, nebo nadzemní rychlodráhou napojenou na integrovaný dopravní systém.

Praha je tedy jistě zajímavá. Poněkud překvapivě je ale zájem i o malá moravská mezinárodní letiště. Schling již loni v říjnu podepsal smlouvu s velvyslanectvím USA o grantu ve výši 235 610 USD, který se rozhodla poskytnout americká vládní agentura pro obchod a rozvoj (TDA) na studii modernizace a rozšíření mošnovského letiště, do kterého chtějí americké firmy investovat nemalé prostředky. Privatizace letišť v Mošnově, Tuřanech a Karlových Varech bude ovšem pro potenciální strategické partnery riziková. Letiště budou mít na trhu letecké přepravy bez ochranného deštníku státu nelehkou situaci a v této souvislosti připomněl Gorgol, že "kdyby zanikla, ekologové by se postarali, aby už nikdy nemohla být vybudována znovu". Přitom jsou potřebná například i z toho důvodu, že mohou sloužit jako letiště záložní pro případy, kdy na Ruzyni kvůli špatnému počasí či z jiného důvodu letouny nemohou přistávat.

Štítky