Poslední let J.F. Kennedyho
23.11.2013 - USA & Kanada
Padesát let uplynulo od atentátu na amerického prezidenta Johna Fitgeralda Kennedyho. Podívejme se na široce připomínanou událost z leteckého pohledu. Dallas byl zastávkou na předvolebním turné po pěti městech Texasu, které bylo naplánováno na 21. až 23. listopadu 1963. Hlavním motivem cesty bylo posílit šance Kennedyho na znovuzvolení v Texasu, který by mohl díky počtu volitelských hlasů hrát v nadcházejících volbách rozhodující roli.
Podle plánů měl prezidentský Air Force One přistát na dallaském letišti Love Field 22. listopadu 1963 v 11:35. Po krátkém přivítání měl prezident Kennedy nasednout do limuzíny a kolona se měla vydat v 11:45 do centra města. Po projevu k shromážděným příznivcům v budově Dallas Trade Mart se měl prezident vrátit na letiště ve 14:30 a krátce na to měl letoun odletět do Austinu, který byl další zastávkou na předvolebním turné.
Přílet Air Force One na základnu Andrews (zdroj: Dallas TV Moments/YouTube)
Kennedy použil na cestu do Texasu speciálně upravený Boeing 707 označovaný jako SAM 26000, který byl dodán v roce 1962. Letoun s Kennedym, jeho ženou Jacqueline a doprovodem dosedl na letišti Love Field v 11:40 po krátkém letu z Fort Worth. V té době byl na ploše letiště již Boeing 707 viceprezidenta Lyndona Johnsona a další Boeing 707 v barvách společnosti Pan Am, kterým přilétli novináři. Po krátkém přivítání, jak bylo naplánováno, nasedl prezident do připravené otevřené limuzíny a vydal se v koloně vstříc svému osudu.
J.F. Kennedy s manželkou Jacqueline vystupují z Air Force One na dallaském letišti Love Field (foto: Cecil W. Stoughton, White House Press Office)
Vzhledem k tomu, že zastávka v Dallasu byla plánována jen na několik hodin, pilot James Swindal a jeho posádka Air Force One neopustili a připravovali jej na další let. Swindal měl v letadle naladěnu frekvenci tajné služby a tak se o atentátu na prezidenta bezprostředně dozvěděl. Zpráva z vysílaček byla pro posádku letounu jasným signálem, že nastala krizová situace. Krátce na to se spojil se Swindalem brigádní generál Godfrey McHugh a nařídil mu, aby Air Force One okamžitě doplnil palivo a začal připravovat letoun na let do Washingtonu.
Mezitím tajná služba přiměla viceprezidenta Lyndona Johnsona, aby opustil nemocnici Parkland Memorial Hospital, kam byl zraněný Kennedy po atentátu převezen. Posádka letounu obdržela od tajné služby zprávu, že k letounu míří kolona s viceprezidentem. Zároveň bylo posíleno zabezpečení celého prostoru na letišti Love Field. V nastalé krizové situaci byl Air Force One chápán jako bezpečné útočiště a komunikační základna umožňující dobré spojení s okolním světem. Prezidentský letoun také v případě potřeby umožňoval okamžitě opustit Dallas a dostat se bezpečně do Washingtonu.
V čas příjezdu Lyndona Johnsona k Air Force One (ve 13:33) bylo oficiálně oznámeno, že prezident Kennedy zemřel. Johnson rozhodl, že letoun vyčká na příjezd Jacqueline Kennedyové a rakve s tělem prezidenta. Přítomní dospěli k závěru, že by bylo nedůstojné, aby rakev byla přepravována v nákladovém prostoru letounu. Posádka proto začala připravovat potřebný prostor v zadní části letadla, kde vymontovala předěl a čtyři sedadla. Zároveň se začala připravovat přísaha Lyndona Johnsona jako příštího prezidenta USA. Za tím účelem byla do letounu povolána Sarah T. Hughesová, soudkyně místního texaského soudu. V přední části letounu se vedle viceprezidenta shromáždila skupina složená z členů jeho a prezidentovy administrativy, kongresmenů a agentů tajné služby, která čekala na příjezd Jacqueline Kennedyové s rakví bývalého prezidenta.
V nemocnici Parkland Memorial Hospital došlo však ke zdržení. Službu konající patolog Earl Rose odmítal tělo prezidenta vydat s poukazem, že se nejednalo o federální zločin a podle texaského práva musí provést ohledání mrtvoly. Po delší diskusi s Rosem, který nemínil ze svého stanoviska ustoupit, se agenti tajné služby rozhodli bez ohledu na jeho stanovisko tělo Kennedyho uložit do rakve a odvézt jej na letiště Love Field.
Nakládání rakve s tělem prezidenta do letounu (foto: Cecil W. Stoughton, White House Press Office)
Poté co byla rakev s tělem prezidenta naložena zadními dveřmi do Air Force One, odebrala se vdova Jacqueline do přední části letounu. Krátce nato byl zahájen ceremoniál, kdy Lyndon Johnson složil přísahu do rukou soudkyně Hughesové a stal se 36. prezidentem USA. Jedná se zatím o jedinou přísahu prezidenta USA, která se uskutečnila na palubě letadla.
Lyndon Johnson skládá prezidentskou přísahu na palubě Air Force One (foto: Cecil W. Stoughton, White House Press Office)
Po složení přísahy začal letoun pojíždět na start a záhy na to plukovník Swindal s Air Force One odstartoval z Love Field. Letoun vystoupal do výšky 8800 metrů a letěl směrem k vojenské základně Andrews u Washingtonu. Na základně letoun dosedl v 18:05 po dvou hodinách a osmi minutách letu. Air Force One zaroloval do prostoru vyhrazeného pro vítání delegací. Americké televizní kanály přenášely vše v přímém přenosu. K vykládce rakve zadními dveřmi letounu byl použit cateringový vůz. Z letounu vystoupil krátce nato Lyndon Johnson a před mikrofony novinářů pronesl několik slov již jako prezident USA.
Přílet Air Force One na základnu Andrews (zdroj: MrChrillemannen/YouTube)
S využitím knih: Robert F. Dorr: Air Force One, MBI Publishing Company, 2002 a Von Hardesty: Air Force One: The Aircraft That Shaped the Modern Presidency, Creative Publishing International, 2005
