Crossair - profil společnosti - 2. díl

06.12.2001 - Evropa



CrossairPřevod velké části aktivit Swissair na Crossair má logicky mnoho neznámých. Z dosud regionálně činného Crossairu, který zaměstnává 3 800 lidí, se má stát letecká společnost provozující mezikontinentální linky s 10 000 zaměstnanci. Obě společnosti mají odlišnou firemní kulturu: Crossair je mnohem více efektivní, má nižší nákladovou a platovou strukturu. Chybí mu však zkušenost s provozováním velkých dopravních letadel a dálkových linek. Také se již ozvali piloti Swissair, kteří chtějí zachovat svá privilegia i po přechodu ke společnosti Crossair, kupříkladu výši svých platů, která byla téměř dvojnásobná oproti jejich kolegům ze společnosti Crossair. Jaké bude konečné řešení, to zatím zůstává otázkou. Je zřejmé, že Swissair je silné, tradiční jméno, avšak obchod je obchod, a tak bude švýcarské dopravní letectví nejspíš skutečně za finanční podpory bank postaveno na společnosti Crossair. Zřejmé je však to, že Crossair nepřevezme celý letadlový park a veškerý personál společnosti Swissair. Začátkem listopadu se již také objevila první vtipná fotomontáž hybridního názvu a barevného schématu "SwissCross" na letounu A340... Na definitivní řešení si však ještě budeme muset počkat, avšak podle tiskové zprávy ze dne 16. listopadu, zabývající se výsledky mítinku zaměstnanců na letišti v Basileji, je zřejmé, že projekt Fénix je přijímán kladně a mohl by situaci komplexně vyřešit. K hlavním bodům, k nimž se vyjadřovali prezidenti obou společností, tedy Mario Corti za Swissair a André Dosé za Crossair, přirozeně patřila personální otázka. Jednání však stále pokračují a otázek, které je nutno vyřešit, je stále mnoho. Na 6. prosinec je naplánován velký míting, který má mimo jiné seznámit akcionáře s podrobnostmi plánu, který má zaručit kontinuitu veškerých činností a služeb. Koncem listopadu však byl "Project Phoenix" nečekaně zastíněn tragickou havárií Avro RJ 100 Crossair (HB-IXM) dne 24. listopadu večer po 22. hodině poblíž Curychu. Smutná událost se stala na lince LX 3597 Berlín/Tegel - Curych/Kloten, přičemž na palubě letounu, který se zřítil do lesa u Nürensdorfu/Birchwil nedaleko Bassersdorfu, bylo 28 cestujících a 5 členů osádky (přičemž nehodu 9 osob přežilo).

Společnost Crossair po léta budovala a zdokonalovala svůj přepravní systém zaměřený výhradně na oblast Evropy. To byla ostatně její doména i v rámci SAirGroup. Je skutečně propracován do nejmenších detailů a slouží ke spokojenosti všech zákazníků. Základem systému EuroCross, je dopravní uzel EuroAirport - trojúhelník měst Basilej (Švýcarsko), Mulhouse (Francie) a Freiburg (Německo), mezi nimiž společnost denně uskutečňuje šest letů a odkud směřuje množství denních letů do celé Evropy s výhodným načasováním pro další přípoje, aby cestující nikde nemuseli dlouho čekat (na většině přípojů maximálně 20 minut). Veškeré letištní vybavení je navíc velmi moderní a opět uzpůsobeno tak, aby cestující měli veškerý komfort a nejširší výběr služeb - zkrátka spokojenost cestujících je prioritou. Na svých hlavních tratích vyšla také vstříc značnému počtu zákazníků, zejména obchodníků, a zavedla pro ně cenné časně ranní a pozdně večerní spoje, takže mohou své pracovní cesty zvládat za jeden den, navíc hýčkáni nadstandardními palubními službami. Zimní letový řád 2001/2002 platný do 30. března 2002 společnosti Crossair a Swissair plně koordinovaly a čítá redukovaný počet 105 destinací. V síti středně dlouhých a dálkových tratí nyní čítá 37 destinací v Severní a Jižní Americe, Africe a Asii, výchozím švýcarským letištěm je Curych a provoz na nich zajišťuje Swissair svými letouny Boeing MD-11 a Airbus A330. Segment krátkých spojů zahrnuje 68 měst ve 33 evropských a severoafrických zemích. Výchozími švýcarskými letišti jsou Basilej, Bern, Curych, Ženeva i Lugano a Crossair na tyto spoje nasazuje letouny MD-83, Avro RJ 85/100, Embraer RJ 145 a Saab 2000, Swissair Airbus A320. Od roku 1995 Crossair také působí v oblasti "prázdninových" pravidelných i speciálních letů. V současné době patří k největším tzv. leisure airlines v Evropě a s letouny MD-82/83 operuje do celé řady turistických destinací v Evropě, severní Africe a v oblasti Blízkého Východu.

Crossair - Embraer ERJ-145
Embraer ERJ-145 v barvách Crossairu. (Foto: Crossair)

Flotila společnosti Crossair sestává ze 77 letounů určených pro přepravu na krátké a středně dlouhé vzdálenosti: Saab 340 Cityliner pro 33 cestujících, Saab 2000 Concordino pro 50 cestujících, BAe/Avro RJ 85/100 Jumbolino pro 82, resp. 97 cestujících, které díky svým skvělým vlastnostem létají také na letiště Londýn/City Airport a Lugano, která mají jen velmi krátké VPD a jsou situována do městské zástavby, dále letouny MD 82/83, které slouží zejména na středně dlouhých tratích a na charterových letech, a samozřejmě nové Embraer ERJ 145, které mají kabiny vybavené pro dopravu 49 cestujících. Těch objednala 25 a postupně jimi nahrazuje letouny Saab 340. Do roku 2006 je naplánován odprodej nejen všech Saab 340, ale také Saab 2000. Průměrné stáří její flotily je necelých 6 let a bude ještě více omlazena, neboť má jako první zákazník objednány letouny Embraer ERJ 170/190, přičemž první ERJ 170 převezme koncem roku 2002, letouny verze 190 s delším trupem budou k dispozici v roce 2004 (Crossair svůj první, nově označovaný ERJ 195, převezme v červenci, resp. létě toho roku). Připomeňme, že 29. října 2001 se uskutečnil slavnostní roll-out ERJ 170, což dokladuje, že u výrobce probíhá vše podle plánu. Letouny jsou již velmi dychtivě očekávány zejména díky deklarovaným velmi nízkým provozním nákladům. Budou moci operovat i na výše zmíněných "městských" letištích. Crossair objednala 30 EMB 170 a 30 EMB 190-200 s opcí na dalších 100. Program radikálního omlazení flotily letadel si vyžádá investice ve výši 7,6 miliardy švýcarských franků. V současné době provozuje 18 ERJ 145, k nimž se v příštím roce připojí dalších 7, a jejich provoz je hodnocen veskrze dobře. Nyní se piloti připravují na provoz za podmínek kategorie 3A. Vedení společnosti také zvažovalo nákup letounů Airbus Industrie, avšak vývoj událostí v závěru roku 2000 a v průběhu roku letošního tyto plány radikálně změnil.

Štítky