Nucené přistání letounu Ryanair v Bělorusku je testem systému světové letecké dopravy

25.05.2021 - Evropa



Nedělní čin Běloruska, které přinutilo přistát na svém území přelétávající letoun společnosti Ryanair Sun s blogerem a novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě, který byl následně po přistání v Minsku zatčen, vyvolal protesty politiků ve vyspělých zemích i mezinárodních organizací.

V současnosti se informace o tom, jak se celá událost seběhla různí. Jedním pólem jsou běloruská státní média, druhým pak vyjádření běloruské opozice. Na místě je mezinárodní prošetření a objasnění celé události. V případě, že se potvrdí informace o fingované bombovém poplachu s cílem donutit letoun přistát na běloruském území a zatknout nepohodlného kritika, je na místě tvrdá odpověď Bělorusku zejména ze strany mezinárodních organizací a států.

Mezinárodní letecká síť obepína celou planetu a je důležitá pro globální ekonomiku (foto: Jpatokal/Wikimedia Commons - CC BY-SA 3.0)

Pro běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka spolu se silným východním spojencem může být nedělní odklon civilní linky testem, kam až může ve svém jednostranném výkladu mezinárodních pravidel až zajít. Pro mezinárodní společenství je to však testem pevnosti globálního systému mezinárodní letecké dopravy, jak byl ustanoven v Chicagu krátce před koncem 2. světové války.

Mezinárodní organizace civilního letectví ICAO ve své prvotní reakci uvedla, že je silně znepokojena zjevně nuceným přistáním letounu Ryanair, které by mohlo být v rozporu v Chicagskou úmluvou. V Montrealu sídlící organizace dnes oznámila, že na čtvrtek svolala urgentní Rady ICAO k projednání incidentu letu FR4978. Rada, ve které zasedá 36 zvolených zástupců, má ve své působnosti také pravomoc prošetřit narušení mezinárodní pravidel v letecké dopravě. Potřeba je však uvést, že samotné ICAO nemá pravomoc trestat jednotlivé státy za nedodržení pravidel.

Pro zjištění, zda byla porušena Chicagská úmluva bude nezbytné prošetřit, jak důrazné bylo doporučení posádce letadla pro přistání v Minsku a angažmá běloruské stihačky pro změnu kurzu letadla. Chicagská uvádí, že se státy musí zdržet použití zbraní proti civilnímu letadlu za letu a v případě zadržování letadla nesmí být ohroženy cestující na palubě a bezpečnost letadla. Úmluva připouští, že státy jsou oprávněny požadovat přistání letadla letícího nad jejich územím, pokud nemají povolení nebo existují důvody, že let je používán k účelům v rozporu s Úmluvou (míněno je například zneužití civilního letu pro vojenské účely). Jak je zřejmé pravidelný let Ryanairu letící po schválené trase tyto důvody nenaplňuje.

Se zajímavou argumentací přišla mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharová. „Šokuje to, že Západ označuje případ ve vzdušném prostoru Běloruska za ‚šokující‘,“ uvedla mluvčí na Facebooku a dodala, že šokovat by mělo být buď vše, včetně „vynuceného přistání letadla bolívijského prezidenta v Rakousku na žádost USA, anebo by nemělo šokovat analogické chování druhých.“

Ke zmíněnému případu letu bolívijského prezidenta došlo v roce 2013. Prezident Morales se vracel se svým speciálem Dassault Falcon 900EX z návštěvy Moskvy zpět do Bolívie. Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko údajně zakázaly letounu vstup do svého vzdušného prostoru. Přes protichůdná prohlášení bylo pravděpodobným důvodem těchto komplikací podezření, že by na palubě mohl být bývalý pracovník CIA Edward Snowden, který zveřejnil informace o utajovaném sledování elektronické komunikace bezpečnostními službami USA. Speciál bolivijského prezidenta po přeletu Polska a České republiky se rozhodl nečekaně z technických důvodů přistát ve Vídni. Podle rakouského prezidenta Heinze Fischera nebyl letoun prohledán, nicméně pracovníci letiště řešící závadu letadla zjistili po vystoupení prezidenta a jeho doprovodu, že je stroj prázdný.

Trasa bolivijského prezidentského letounu v roce 2013 před přistáním ve Vídni (zdroj: Flightradar24)

Jak je zřejmé tento incident není možné srovnávat s nuceným přistáním v Bělorusku. Na rozdíl od pravidelného letu Ryanairu se v tomto případě jednalo o prezidentský letoun, jehož povolení k přeletu se dojednává diplomatickou cestou. Dále pro přistání letounu se rozhodli sami piloti a ve Vídni nikdo nebyl zadržen. Samotný Morales o dva roky později předal Fischerovi vysoké bolivijské vyznamenání s tím, že „mu zachránil život“.

V souvislosti s nedělním případem je zmiňován rovněž incident letecké společnosti Belavia ve vzdušném prostoru Ukrajiny. Podle serveru Flightglobal 21. října 2016 dostala posádka běloruského Boeingu 737-800 letícího z kyjevského letiště Žuljany do Minsku pokyn vrátit se zpět do Kyjeva. Ukrajinské řízení letového provozu dalo letounu tento pokyn pouhých 50 kilometrů od bělorusko-ukrajinské hranice údajně s tím, že v případě nesplnění budou vyslány stíhačky k zásahu. Ukrajinské úřady popřely, že hrozily nasazením bojového letounu. Po přistání letounu v Kyjevě byl zadržen jeden z cestujících, novinář vystupující proti vládě. Nicméně zadržení nemělo dlouhé trvání a již za tři hodiny odletěl jiným spojem Belavia. Ze sledu událostí je zřejmé, že i tento případ nelze plně srovnávat s nuceným přistáním letounu Ryanair.

Témata